Vily zlínských osobností

Vilová zástavba má specifické postavení v rámci architektonického vývoje města Zlín. Nepříliš velká skupina moderně koncipovaných individualizovaných vil je důležitým svědkem dění ve firemním městě, které charakterizují zejména čtvrtě dělnických domků. 

Jednou z prvních ukázek exkluzivního bydlení je vila podnikatele Tomáše Bati postavená architektem Janem Kotěrou mezi lety 1909 až 1911. Příkladem vily kombinující úspornost baťovské architektury s kotěrovskou modernu je i vila pro jeho nevlastního bratra Jana Antonína Baťu. Další významný soubor představují tzv. ředitelské vily, které patří k nejvýznamnějším příkladům luxusního bydlení na konci 30. let. Vily objednané řediteli a managery firmy Baťa stojí nejčastěji na okrajích města, na velkých pozemcích v blízkosti lesa. Jejich autor architekt Vladimír Karfík zde zúročuje zkušenosti ze svých zahraničních cest, zejména z americké praxe u Franka Lloyda Wrighta. Vily jsou experimentem odkazujícím zároveň k historickým i soudobým tendencím, stylový pluralismus objektů ukazuje Karfíka jako všestranného autora, který uměl do návrhů zakomponovat přísné požadavky kladené na architekty ve firmě, ale zvládal zpracovat i volnější zadání, v nichž se často dobral k funkcionalismu organických forem. Stezku zakončuje trojice vil architekta Zdeňka Plesníka, které vytvořil v průběhu 50. let pro cestovatele Miroslava Zikmunda, Jiřího Hanzelku a skladatele Zdeňka Lišku. Tyto příklady svou prostorovou i materiální velkorysostí uzavírají etapu vilové výstavby.