Gottwaldov I.

Stezka Gottwaldov I. se zaměřuje na veřejné budovy postavené mezi lety 1949 a 1989, tedy v období, kdy Zlín nesl jméno prvního dělnického prezidenta. Ke Gottwaldovu byly připojeny přilehlé obce, které spolu s ním tvořily tzv. Velký Zlín: Jaroslavice, Příluky, Kudlov, Prštné, Paseky, Malenovice, Tečovice, Kvítkovice, Žlutava a Otrokovice⁠.

I díky tomuto spojení patřil Gottwaldov na začátku 50. let k průmyslovým střediskům s rychlou výstavbou nejen bytových domů, ale také zdravotnických zařízení, škol a sportovišť. Název Zlín byl ponechán jen centrální městské části, která byla označován  Gottwaldov – Zlín. V roce 1949 se město stalo také sídlem Gottwaldovského kraje, který se během reformy v roce 1960 transformoval na okres Gottwaldov spadající do Jihomoravského kraje.

Vybrané stavby zastupují několik architektonických stylů, které se v uvedeném období vystřídaly. Některé z projektů připravovaly v rámci své činnosti už v průběhu 30. a 40. let architekti Stavebního oddělení firmy Baťa. K jejich realizaci ale došlo až s odstupem po změně politického režimu.

To je případ objektu Zimních lázní architekta Vladimíra Karfíka nebo zimního stadionu, plánovaného na několik etap, který byl dokončen až v roce 1964. Divadlo nebo objekty pro kolektivní sporty měly pokrýt potřeby nejen města, ale celého regionu. Mnozí z bývalých baťovských architektů pokračovali v navrhování v rámci státem řízených projektových kanceláří (Stavoprojekt, Centroprojekt).

Téměř všechny vybrané stavby mají díky své veřejné funkci alespoň částečně reprezentativní charakter. Architekti používali rozmanité tvarosloví. Najdeme zde pozdní fázi funkcionalismu s jeho organickými motivy, dobově prosazovaný socialistický realismus i budovy, jejichž autoři čerpali ze zahraničních vzorů jako byl architekt Zdeněk Plesník a jeho dům Fotografie nebo architekt Šebestián Zelina, který ve spolupráci s JZD Slušovice mohl navrhovat finančně náročnější, velkorysé stavby obchodních domů na Dlouhé ulici.

Mnohé z budov jsou i přes svou nespornou architektonickou kvalitu ve špatném technickém stavu, popřípadě jejich původní podobu zcela degradovaly nedávné rekonstrukce či přístavby, které nerespektují původní architektonické záměry.

Prostřednictvím textů a doprovodných fotografií chceme připomenout výjimečnost těchto budov a jejich autorů, poukázat na to, jakým způsobem reprezentují historii města, a upozornit na význam a důležitost jejich uchování do budoucna. Postupně bude trasa rozšiřována o další objekty i o rozhovory s pamětníky.