en

Gottwaldov I.

Začátek stezky Třída Tomáše Bati 4091
První objekt Divadlo pracujících v Gottwaldově (Městské divadlo Zlín)
Karel Řepa, Miroslav Řepa, František Rozhon, 1967
MHD: Divadlo (BUS 31, 70); Dlouhá (TROL 2, 4, 5, 9; BUS 33, 35, 36)

Gottwaldov I. je název stezky zaměřující se na veřejné budovy postavené mezi lety 1949 až 1989, tedy v období, kdy Zlín nesl jméno prvního dělnického prezidenta. Ke Gottwaldovu byly připojeny Jaroslavice, Příluky, Kudlov, Prštné, Paseky a Malenovice, Tečovice, Kvítkovice, Žlutava a Otrokovice –⁠ přilehlé obce, které nyní spadaly pod území tzv. Velkého Zlína. I díky tomuto spojení patřil Gottwaldov na začátku 50. let k průmyslovým střediskům s rychlou výstavbou nejen bytových domů, ale také zdravotnických zařízení, škol a sportovišť. Název Zlín byl ponechán jen v centrální městské části, kde byl označován Gottwaldov I – Zlín. V roce 1949 se město stalo také sídlem Gottwaldovského kraje, který se během reformy v roce 1960 transformoval na okres Gottwaldov spadající do Jihomoravského kraje.

Vybrané stavby zastupují kvůli dlouhému časovému ohraničení trasy několik architektonických stylů. Některé z projektů byly připravovány už v průběhu 30. a 40. let baťovskými architekty v rámci činnosti Stavebního oddělení a realizovány byly až s odstupem po změně politického režimu To je příklad objektu Zimních lázní architekta Vladimíra Karfíka nebo na několik etap plánované výstavby zimního stadionu, která byla dokončena až v roce 1964. Divadlo nebo objekty pro kolektivní sporty měly pokrýt nejen potřeby města, ale celého regionu. Mnozí z bývalých architektů firmy Baťa pokračovali v navrhování v rámci státem řízených projektových kanceláří (Stavoprojekt, Centroprojekt). Téměř všechny vybrané stavby mají díky své veřejné funkci alespoň částečně reprezentativní charakter. Architekti používali rozmanité tvarosloví od pozdní fáze funkcionalismu s jeho organickými motivy, přes dobově prosazovaný socialistický realismus, přes budovy, jejichž autoři čerpali ze zahraničních vzorů jako byl architekt Zdeněk Plesník a jeho dům Fotografie nebo architekt Šebestián Zelina, který ve spolupráci s JZD Slušovice mohl navrhovat finančně náročnější velkorysé stavby jako jsou Obchodní domy na Dlouhé. Mnohé z budov jsou i přes svou nespornou architektonickou kvalitu ve špatném technickém stavu, popřípadě je jejich původní podoba zcela degradována nedávnými rekonstrukcemi, přístavbami, které nerespektují původní architektonické záměry.

Prostřednictvím textů a doprovodných fotografií chceme připomenout výjimečnost těchto budov a jejich autorů, poukázat na to, jakým způsobem reprezentují historii města a   upozornit na význam a důležitost jejich uchování do budoucna. Postupně bude trasa rozšiřována o další objekty i rozhovory s pamětníky.