en

Vila Bohuslava Alberta

Datace 1928–1931
Kód Z7
Adresa Havlíčkovo nábřeží 3019, Zlín
MHD MHD: Baťova nemocnice (TROL 2, 8, BUS 38)
GPS 49.2281517N, 17.6962158E

Pro architekta Františka Lýdii Gahuru byla výstavba nemocničního areálu prvním rozsáhlým úkolem u firmy Baťa. V původním zastavovacím plánu Baťovy nemocnice z roku 1926 navrhl na kraji areálu u řeky Dřevnice i dva domy pro lékaře. Jeden z nich byl určen pro doktora Bohuslava Alberta, který s architektem spolupracoval a podílel se velkou měrou na koncipování celého zlínského nemocničního komplexu. 
Bohuslav Albert (1890–1952) byl významný zlínský lékař a organizátor lékařské péče v období mezi válkami. Před příchodem do Zlína působil jako chirurg a ředitel nemocnice v Mukačevu. Pocházel ze slavné lékařské rodiny, zabýval se moderním pojetím léčebných ústavů a organizací zdravotnictví. Tomáš Baťa si jej vybral jako odborníka pro výstavbu firemní nemocnice. V tvůrčí spolupráci s Gahurou vypracovali projekt ve své době progresivního nemocničního areálu s horizontální organizací provozu. Spolupracovali i na dalších koncepcích a projektech, především na návrzích Baťova domu zdraví, komplexu Závodního ústavu národního zdraví a na rekonstrukci a rozšíření Baťovy nemocnice. Bohuslav Albert se stal ředitelem zlínské nemocnice, pravidelně přednášel, publikoval a rozvíjel zlínské zdravotnictví ve spolupráci s řadou odborníků. 
Vila dr. Alberta s půdorysnými rozměry 10 × 10 m byla původně dvoupodlažní a částečně podsklepená, měla rovnou střechu a fasádu z neomítnutých červených cihel s velkými trojdílnými okny na jižní fasádě. V suterénu byl sklep a prádelna. V přízemí se nacházela vstupní hala s dvojramenným schodištěm do patra, předpokoj, kuchyně se spíží, WC, jídelna s východem na krytou obytnou rohovou terasu, obytný pokoj a pokoj pro služku. V patře byla předsíň, šatna, pokoj pro hosta, dvě ložnice s umyvadly, koupelna, WC a krytá rohová terasa. Stavební povolení bylo vydáno 2. dubna 1928 a stavba dokončena 18. října 1928. V roce 1931 k vile na severovýchodní straně přibyla první přístavba (6 × 4 m). Půdorys domu doplnily dvě kryté terasy nad sebou. Terasa v přízemí sloužila jako letní jídelna a vcházelo se na ni z jídelny z domu. V patře byl vstup z ložnice. Horní terasu a střechu nad ní vynášel rohový sloup. Těsně před válkou byla vila opět přestavěna za účasti F. L. Gahury. V přízemí došlo k zazdění kryté terasy, a tím vznikl hudební pokoj, přístupný po schodišti i ze zahrady. Na jižní fasádě přibylo další trojdílné okno. Suterén doplnila garáž s předsunutou hmotou.
Albertova vila je dokladem firemního způsobu baťovské výstavby a hlásí se k formální řeči uměřené meziválečné moderní architektury zlínských obytných kolonií. Přesto dokázal Gahura stavbu obohatit v duchu své výtvarné orientace o řadu prvků mimo standardní zlínskou zástavbu a realizovat dům, který překročil strohé firemní normy a respektoval intimitu individuálního bydlení. 
Do svého zlínského domu se Bohuslav Albert po druhé světové válce již nevrátil. Objekt byl rozdělen na dvě samostatná podlaží a začal sloužit jako dvoubytový dům pro zaměstnance Okresního ústavu národního zdraví. Pro tyto účely prošel řadou dalších stavebních úprav. V suterénu byla probourána další garáž s ventilačním oknem na východní fasádě, na jižní fasádě bylo probouráno okno do sklepa. Do přízemí byla vestavěna koupelna, zazděn vstup ze zahrady a zbořeno schodiště, které k němu vedlo. Schodiště do patra oddělily dveře. V patře vystřídala hostinský pokoj kuchyně, byly zazděny dveře mezi ložnicemi a zbouráním příčky vznikl velký obytný pokoj. 
Roku 1997 byla kvůli parkovišti zničena okolní zahrada a v následujícím roce proběhla demolice sousední původní vstupní budovy do nemocnice. Byla tak zásadně porušena původní urbanistická struktura nemocničního areálu. Ve vile, jejímž správcem je dnes Baťova nemocnice, bydlí v současné době příbuzná doktora Alberta. Osud vily je závislý na budoucnosti celého nemocničního komplexu.
LH