en

Vila manželů Pluháčkových

Datace 1925–1926
Architekt/ka Bohumil Zámečník
Kód Z6
Adresa Kvítková 780, Zlín
MHD MHD: Lešetín I (BUS 38)
GPS 49.2271392N, 17.6735803E

S rozvíjející se industrializací se od začátku 20. století proměňuje nejen historické centrum náměstí Míru s přilehlými ulicemi, ale také starší čtvrti v okolí. Ve Zlíně fungovalo ještě před první světovou válkou několik obuvnických továren (Meta Zlín, Zapletalova obuvnická továrna), jejichž pracovníky, tvořící novou sociální vrstvu obyvatel, bylo nutné ubytovat. Vedle stavebních aktivit místních družstev se objevují také velkorysejší rodinné domy či vily pro movitější podnikatele. Potřeba řešit rozmach zlínského průmyslu vedla také k přípravě prvních regulačních plánů, jejichž autorem je zlínský stavitel Josef Winkler (nar. 1872). Jednou z prvních upravovaných městských částí byly Padělky, Cigánov, postupně byly korigovány například ulice Dlouhá nebo Kvítková.
Ulice Kvítková (dříve nazývaná Repetka) navazuje na náměstí Míru ve východní části a sloužila jako hlavní cesta spojující Zlín s nedalekými Vizovicemi. Vedle jednoduchých přízemních domků se zde nachází také vícepodlažní stavby kombinující funkci obytnou s obchodním parterem, ale také reprezentativní budovy určené výše postaveným podnikatelům a měšťanům. Jedním z takových domů je například vila manželů Jarcovjákových nebo o několik metrů dál stojící rodinný dům Františky a Rudolfa Pluháčkových. Zajímavostí je pracovní zařazení Rudolfa Pluháčka, který byl zaměstnán jako správce ve firmě T. A. Baťa.
Jednoduchá a elegantní dvoupodlažní stavba s valbovou střechou a vikýřem byla realizována mezi lety 1925 ̶ 1926. Pod plány je podepsán zlínský stavitel Bohumil Zámečník, který se svou firmou stál za provedením domu. Nejspíše je také autorem architektonického návrhu. Ve Zlíně vlastnil nejen úspěšnou stavební firmu, ale jako autor je podepsán i pod několika obchodně-obytnými domy v centru města na ulici Rašínova nebo na třídě Tomáše Bati (dům manželů Malotových, dům Aloise Nakládala). 
Dům má obdélníkový půdorys, ve střední části fasády vystupuje půlkruhový rizalit po celé výšce přízemí a vytváří podnož balkonu přístupného z prostředního pokoje v patře. Balkon je zakončen parapetem se subtilním vertikálním zábradlím vystupujícím z jeho podnože. Vchod do domu není orientován směrem do ulice, ale je umístěn na jižní stranu, na pozemek se vstupuje skrz zakrytou pergolu stojící na cihelných pilířích. V přízemí se nachází prostorná předsíň, z ní se vstupuje do dvou pokojů, kuchyně, spíže a koupelny. V patře, do něhož vede trojramenné schodiště, jsou umístěny další tři pokoje. Okolní zahrada je lemována okrasnými ploty s podezdívkou a cihelnými pilíři, které jsou zachovány i v současnosti.
Dům má dodnes svou původní podobu včetně řady detailů, například dřevěných rámů oken. V 60. letech byla přistavěna garáž s dřevníky, pozemek s oplocením jinak zůstal beze změn a dům slouží původním účelům. Ve Zlíně představuje vila manželů Pluháčkových ojedinělý příklad tradiční měšťanské zástavby předcházející funkcionalistickým vilám ze 30. let.
 
LŠ