Obytný dům manželů Försterových

Na nepravidelné parcele na okraji ulice Cihlářská a U Přehrady byl v roce 1938 postaven čtyřpodlažní dům pro Libuši a Huga Försterovy. Obytný dům s velkorysými byty určenými k pronájmu navrhl zlínský architekt a stavitel Viktor Jandásek, který vedl úspěšnou stavební firmu a také projektoval pro movité obchodníky a měšťany. Hugo Förster byl prvním zlínským notářem, spolupracoval s firmou Baťa a prováděl pro ni veškeré úřední úkony spojené s notářským potvrzením. Svou vlastní vilu si nechali manželé postavit roku 1934 v ulici Hluboká, jen několik desítek metrů od nového domu.

Tradičně postavená cihelná stavba je založena na základových pasech s železobetonovými stropy. V prvních návrzích, které Viktor Jandásek předkládal stavebnímu úřadu, byla stavba koncipována jako třípodlažní dům s rovnou střechou. V průběhu příprav byl dům ještě o patro zvýšen, výsledkem je tedy čtyřpodlažní dům, který využívá suterén pro servisní místnosti (prádelna, sušárna, sklepy), jednopokojový byt domovníka a garáž určenou pro dvě auta. Poschodí jsou propojena trojramenným schodištěm prosluněným luxferovými okny a čtvercovým světlíkem ve střeše. V každém patře se nachází tři prostorné byty, jeden třípokojový a dva dvoupokojové, každý byt má k dispozici také dva balkony. Součástí pozemku byl i dvůr a okolní zahrada ohrazená plotem s betonovou podezdívkou, kterou měl podle požadavků stavebního úřadu navrhnout rovněž Viktor Jandásek.

Ve Zlíně netypické je řešení fasády, které v mnoha prvcích může připomenout Jandáskův činžovní dům pro Eduarda Trantírka, který architekt v době výstavby také projektuje. Horizontálně koncipovaná hmota domu se zaoblenými balkony a subtilním zábradlím vytváří monumentální nároží nového obytného bloku. Ostatní organicky tvarované balkony vystupují z obou stran domu. Pravidelně členění určuje střídání trojdílných a jednodílných oken v bílých dřevěných rámech, které lemuje keramický obklad v hnědé barvě. Ten je použit i v meziokenních vyzdívkách a podporuje horizontální vyznění domu.

V roce 1973 byl dům rozšířen na jižní straně po celé stávající délce, půdorysná velikost přístavby se kvůli okolní zástavbě omezila na šířku čtyř metrů. V té době je dům pod správou Centroprojektu, jehož pracovníci v domě také bydleli a přístavbu společně s rekonstrukcí zrealizovali svépomocí v rámci akce Z. Nové bytové jednotky vzniklé rozdělením původních bytů a přistavěním nových byly určeny pro mladé zaměstnance Centroprojektu. V každém patře přístavby se nacházel jeden byt jednopokojový, jeden dvoupokojový a garsoniéra, celkem byla kapacita navýšena o devět bytů, v přízemí vznikla v místech bývalé garáže kočárkárna. Všechny bytové jednotky jsou přístupné z hlavního schodiště, každý byt je napojen na společnou chodbu přes vlastní samostatnou předsíň. Tři nové byty v každém podlaží jsou řešeny tak, že příslušenství se nachází v původní části domu, obytné místnosti jsou potom situovány do jižního průčelí přístavby. Autorem projektu je architekt Jaroslav Hošek, rovněž zaměstnanec Centroprojektu. Přístavba je citlivě napojena na původní objem domu, břízolitová omítka je barevně přizpůsobená, stejně jako kabřincový obklad kolem oken.

V současné době dům stále slouží původním účelům, interiér i exteriér nese mnoho originálních prvků. Ve společných prostorech jsou dochovány původní materiály jako například zábradlí, dřevěné vstupní dveře či podlaha. Obytný dům manželů Försterových je dodnes hodnotným příkladem kvalitní meziválečné architektury postavené ve městě nezávisle na firmě Baťa.

 

 

LŠ