en

Náměstí Práce

Datace
Kód
Adresa náměstí Práce, Zlín
MHD MHD: náměstí Práce (TROL 2, 3, 4, 5, 6, 10, 11, 12, 13, 14, BUS 31, 38, 70)
GPS 49.2225736N, 17.6608303E
Literatura
  • Ladislava Horňáková, Fenomén Baťa, zlínská architektura 1910-1960 (kat. výstavy), Národní galerie v Praze 2009
  • , Náměstí Práce ve Zlíně I, Prostor Zlín, 2009, s. 41-51
  • , Přestavba náměstí Práce, Zlín sdělení zaměstnancům, 1935
  • Ladislava Horňáková, Náměstí Práce ve Zlíně IV, Návrhy na dostavby od Josefa Gočára a Bohuslava Fuchse, Prostor Zlín, Zlín 2009, s. 49-51
  • , Náměstí Práce ve Zlíně II - návrhy Emanuela Hrušky, Prostor Zlín, Zlín 2009, s. 45-47
  • Ladislava Horňáková, Náměstí Práce ve Zlíně III., návrh Vladimíra Karfíka a Jiřího Voženílka, Prostor Zlín, Zlín 2009, s. 46-47
  • Pavel Novák, Zlín nepostavený, Zlín 1999

 
Zlín se stal v meziválečném období díky prosperitě firmy Baťa rychle rostoucím moderním městem s nezaměnitelným architektonickým stylem i životním tempem. Také historie centrálního prostoru nově budovaného firemního města – náměstí Práce, se odvíjela od rozvoje Baťova závodu. Ještě na počátku 20. století byly na tomto území panské louky a pole patřící tehdejšímu majiteli zlínského zámku a velkostatku, brněnskému správnímu úředníkovi a poslanci Stefanu Leopoldu ViktoruHauptovi von Buchenrode.
S rychlým růstem továrního areálu bylo potřeba koncipovat reprezentativní prostor před jeho hlavním vstupem, kde docházelo k velké koncentraci zaměstnanců. Historické náměstí s radnicí v centru Zlína začalo ztrácet od konce 20. let 20. století svůj význam. Výstavba nového centra byla zpočátku spíše nahodilá a soustřeďovala se nejprve na plochu před tehdejším vchodem do továrny. Ani budoucí hlavní architekt a urbanista Zlína František Lýdie Gahura ve svých prvních regulacích města náměstí ještě neplánoval v jeho současné lokaci. V roce 1927 navrhl úpravu parku u továrny a vytvořil veřejný společenský prostor mezi rozevřenými křídly právě realizovaných obecných škol, nazvaných později Masarykovy školy (zbořeny 1988), a prvním firemním obchodním domem z roku 1926.
Rozvoj firmy Baťa a celého továrního komplexu během následujících dvou let přinesl zcela nové požadavky. Vstup do továrny, a tím pádem i nové centrum Zlína, byly přeneseny západním směrem do stávajícího prostoru náměstí Práce. Stál zde již tehdejší firemní obchodní dům s kinem (od roku 1932 označovaný Tržnice) a první chlapecký internát (1925, dnes hotel Garni). První budovy se zpočátku stavěly podle okamžité potřeby firmy a před novou hlavní branou závodu Baťa vyrostly v letech 1930–1932 tři významné solitéry – nový firemní Obchodní dům (1931) a Velké kino (1932) od F. L. Gahury a Společenský dům (1931–1932, od roku 1945 hotel Moskva)navržený původně Miroslavem Lorencem a dostavěný Vladimírem Karfíkem. Na západní straně nově se formujícího prostoru stál internát z roku 1925 (později označovaný jako Sociální ústav a zbořený 1965). Severozápadní část náměstí uzavíraly budovy továrního areálu firmy Baťa a od roku 1937 se výrazným bodem náměstí stala administrativní budova firmy s číslem 21 od architekta V. Karfíka.
Nové náměstí, nazvané podle firemní filozofie příznačně náměstí Práce, se mělo stát v duchu progresivních myšlenek moderního urbanismu o ideálním průmyslovém městě hlavním centrem a jakýmsi obchodním, kulturním i společenským filtrem, kterým zaměstnanci procházejí při cestě do práce a z práce a také velkým shromaždištěm při významných událostech. Na jeho urbanistickém řešení se od 30. let podílela celá plejáda významných českých architektů a urbanistů.
Nejvíce návrhů náměstí pocházelo od zlínského architekta F. L. Gahury (1935, 1936–1937, 1939, 1940–1942). V letech 1940–1942 se touto otázkou zabývali také architekti Josef Gočár, Bohuslav Fuchs a Emanuel Hruška. Na jejich studie navázal v roce 1946 V. Karfík. Jednalo se o originální a podnětné vize, ale realizoval se z nich pouze nepatrný zlomek – jedna z budov komplexu úřadů, uzavírající západní část náměstí podle projektu V. Karfíka a Vladimíra Kubečky. Šestietážová budova byla dokončena v roce 1950 jako sídlo Okresního národního výboru a organizace KSČ a KNV. Dnes slouží veřejné správě.
Do konceptu náměstí radikálně zasáhl v roce 1979 podchod pod hlavní třídou směrem k nově opravenému vstupu do továrny, který navrhl na základě požadavků města a n. p. Svit architekt Ladislav Pastrnek. Z dalších plánovaných úprav byla dokončena pouze nová budova Univerzity Tomáše Bati (původně měla sloužit jako sídlo Okresního výboru KSČ), opět od architekta L. Pastrnka. V roce 1995 byla podle projektu Jiřího Gebriana postavena budova úřadu práce s přilehlým dvoupodlažním parkovištěm. K dosud posledním změnám došlo při přestavbě podchodu, navržené v roce 2014 Pavlem Chládkem. V posledních letech byly jednotlivé objekty z baťovské éry na náměstí postupně zrekonstruovány. V současné době je problematická situace kolem Velkého kina, o jehož rekonstrukci se stále jedná. Náměstí Práce zůstává i přes řadu úprav stále koncepčně a urbanisticky nedořešené.
 
LH