Kolonie Domov

Se vznikem Československa bylo vydáno několik zákonů upravujících poskytování úvěrů a stanovování daní ve prospěch drobných stavebníků, ke kterým patřila také stavební a bytová družstva. Tato podpora byla určena nižším a středním vrstvám k výstavbě činžovních a rodinných domků. Stát poskytoval půjčky, uzákonil daňové úlevy a ručil za úvěry u peněžních ústavů.

Dne 1. června 1922 byla podepsána kupní smlouva mezi zlínskou farou, zastoupenou farářem Ignácem Nepustilem, a obecně prospěšným stavebním družstvem Domov, za které jednal předseda družstva Antonín Malota a notář Leopold Pančoška. Předmětem smlouvy byly pozemky na nábřeží řeky Dřevnice, které družstvo odkoupilo za 156 500 Kč. Už v říjnu stejného roku představuje architekt František Lýdie Gahura situační plán se třinácti rodinnými domky, které ve dvou ulicích vytvořily základ nové čtvrti lemující ulice Tyršovo nábřeží a Smetanova. V písemných dokumentech se ještě v roce 1923 objevují výpočty jen na jedenáct domků o 11 bytech se 41 obytnými místnostmi. Celkové náklady na stavbu domů činily 882 900 Kč, projekt získal finanční podporu Ministerstva sociální péče, Ministerstva veřejných prací a Ministerstva financí.

František Lýdie Gahura teprve v roce 1923 ukončuje studium architektury na pražské AVU, ve Zlíně už ale pracuje na stavbě nové radnice. Pro čerstvého absolventa se začínající architektonickou praxí je projekt pro bytové družstvo Domov další z důležitých realizací vzniklých nezávisle na firmě Baťa, do obuvnického podniku nastupuje až v roce 1924. Architekt Gahura navrhl celkem sedm typů označených písmeny A – 1 domek, B – 3 domky, C – 1 domek, D – 1 domek, E – 4 domky, F – 2 domky, G – 1 domek. Celkem bylo finálně realizováno 13 rodinných domů převážně se sedlovými střechami.

Podoba nové kolonie prošla poměrně přísnou regulací ze strany stavebního úřadu. Všechny domy musely mít výšku podlah nejméně 75 cm nad terénem, protože se nacházely v záplavové oblasti. Střechy měly být pokryty červenou pálenou taškou a všechny domy ze strany od nábřeží i z nové ulice (dnes Smetanova) měly mít drátěné okrasné ploty s podezdívkou a pilíři. Na pozemcích se nesměla bez povolení přistavovat hospodářská stavení a v zahradách před obytnými domy se nesměla pěstovat zelenina, ale pouze květiny.

Skupina přízemních domů s obytným podkrovím a převážně se sedlovými střechami není podsklepena. Základy domků jsou z kamenného zdiva, ostatní zdivo je z pálených cihel, strop dřevěný trámový s rákosovou omítkou v podhledu. Základní dispozici domů tvoří dva pokoje, kuchyň, spíž a lázeň (typy E, F). V podkroví se u typů A, B a E, F nachází ještě jeden obytný pokoj. Jen jedním domem byl zastoupen typ G, který má v přízemí namísto dvou pokojů ateliér a žádný pokoj v podkroví. Prostorově největší byl dům typu C, který měl kromě klasické dispozice navíc prádelnu a samostatný pokoj sloužící jako obchod.

I přesto, že se jedná o jednoduché, ekonomicky dostupné stavby, podoba každého typu je pečlivě řešena například dekorativním užitím materiálů na fasádě. Průčelí se tvarováním blíží národnímu stylu, nezapře se ani znalost práce Jana Kotěry, u kterého Gahura studoval. Patrné to je na kamenném soklu s obloučkovými náběhy, který vystupuje až po okenní parapety. Zaoblené křivky jsou použity také u zábradlí nebo doplňují parapet okna v podkroví. Opakuje se také motiv zvýrazněného vstupu do domu skrz verandu, kde jsou dveře doplněny o velké prosklené okno. Na fasádách, které mají až zdobný charakter, Gahura kombinuje omítané plochy lemované jemnou štukovou linkou, dřevěné štíty, kamenné podezdívky lemované lícovou cihlou. Všechny typy domů jsou osazené trojdílnými kastlovými okny.

Skupina domků vytvořila základ nových ulic, které se postupně dostavovaly, volné parcely se rozdělily mezi další obyvatele. Často se jednalo o bohaté měšťany a podnikatele, kteří si zde stavěli vlastní vily a rodinné domy. Dům na nábřeží se stal oblíbenou a vyhledávanou adresou. Původní domky postavené stavebním družstvem Domov se už několik let po kolaudaci začaly upravovat a rozšiřovat, nejčastěji o prádelny nebo garáže. Mnohé typy jsou i však dodnes rozpoznatelné, ač došlo ve většině případů k výměně oken i zásahům do fasády. Udržely se také původní kamenné ploty s pilíři.

 

 

LŠ