Panelový dům G55

Poté, co zlínští v roce 1954 úspěšně dokončili prototyp prvního celostěnového panelového domu označovaného jako G40, sledovali také ověřování experimentální série na pražské Pankráci a připravovali další inovace. První takovou inovací bylo rozšíření domu G40 o druhé, kolmé křídlo. Rohový dům lépe vyhovoval požadavkům kladeným na kompoziční schémata obytných souborů socialistického realismu, pro které se typ G40 s předem danou orientací sever–jih příliš nehodil. Dobovým slovníkem řečeno nový typ umožnil „bohatěji vytvářet domovní bloky“.

Získal označení G55 – byl postaven ve Zlíně (tehdejším Gottwaldově) v roce 1955 a nabízel obyvatelům 55 bytů. Označení G55 je tedy možno vykládat buď podobně jako u G40, Gottwaldov/40 bytů, potažmo 55 bytů, nebo stejně jako u pozdějších typů číst číslo jako rok výstavby prototypu.

Konstrukční systém, typy panelů i výrazné znaky, jako jsou např. vertikální sloupky na fasádě překrývající spáry, kopírovaly přesně typ G40. Většina inovací detailů a pracovních postupů je uživateli skryta – změna materiálu izolační vrstvy, zabudování ocelových zárubní oken přímo ve výrobně, zvětšení tloušťky stropních panelů, osazování panelů přímo z trailerů, změna podrobné kalkulace projektu či smontování nového typu kozového jeřábu. Neviditelné úpravy a postupy však představovaly důležité kroky ověřující použitelnost zlínských „géček“ pro celé Československo.

Mezi viditelné inovace patří samozřejmě samotná forma – rohový dům. Přestože je zjevné, že systém koresponduje s dřívějším systémem G40 (počet podlaží, skladba panelů na fasádě apod.), vykazuje také odlišnosti. Vnější povrch panelů byl opatřen vrstvou travertinové drti, tedy poměrně luxusní úpravou. Chybí vstupní portiky, vchody zdobí železobetonové, kamenicky opracované rámy. Oproti prototypu G40 postrádá typ G55 vertikální členění – první podlaží není vizuálně odděleno ani barevně odlišeno, a tak (stejně jako později stavěným G40) chybí jakási pevná podnož, usazení. Stejně tak chybí i „koruna“ s kalichy.

Dispozičně je část s orientací oken východ–západ shodná s typem G40. Dva vchody, vždy čtyři byty na podlaží, ovšem jen v té polovině, která není provázána s kolmým křídlem. V rohové sekci bylo nutné navrhnout dispozice nově a v kolmém křídle, jež má vlastní vstup, se pak vyrovnat s nepříliš vhodnou orientací oken na sever a na jih. G55 na rozdíl od prototypu G40 nekopíruje přesně orientaci ke světovým stranám, takže i byty s nepříliš vhodnou polohou splňují normy oslunění. Navrhnout pro kolmé křídlo dispozice bytů musela být práce náročná a nesmíme se tedy divit, že některé z nich neoplývají takovou půdorysnou elegancí jako ty z prototypu G40.

Podle harmonogramu se práce na hrubé stavbě rozběhly na jaře 1955, a to náročným osazováním tzv. studní – betonových dílců základů používaných v nestabilním podloží. Na začátku července skončily práce na hrubé stavbě, dokončovací práce byly hotovy do konce měsíce. Zlínským se tedy oproti prototypu podařilo výrazně zkrátit dobu dokončovacích prací. Podle publikace Výstavba montovaných panelových domů systému „G“ vydané v roce 1959 bylo do roku 1958 postaveno jen pět těchto domů, jeden ve Zlíně a čtyři v Praze. Přestože je možné předpokládat, že po roce 1958 již tyto typy objektů stavěny nebyly, domů G55 vzniklo jistě více než jen zmiňovaných pět. Jen v pražských Strašnicích jich najdeme pět a na Pankráci další jeden.

Zlínský prototyp je dnes zateplen a okna byla vyměněna za plastová, neutrální barvu travertinové fasády překryla sice střídmá, přesto jinak, tepleji zabarvená omítka.

 

 

MJ