en

Panelový dům G59

Datace 1959
Architekti/ky Bohumír Kula, Karel Janů
Kód Z5
Adresa Dukelská 3996, Zlín
MHD MHD: Bartošova čtvrť (BUS 33) Dukelská (TROL 2)
GPS 49.2262103N, 17.6985900E
 Při zpětném pohledu se dá říct, že zaměstnanci tehdejšího gottwaldovského Stavosvitu typem G58 vyřešili mnohá bolavá místa panelové výstavby, jež jsou jí dodnes vyčítána. Typ G58 se vyvaroval vizuální jednotvárnosti, umožňoval různě řešit a přestavovat vnitřní dispozici, nabízel větší pokoje nebo menší místnost využitelnou jako komora či spíž. Tyto principy se hned poté uplatnily také v novém typu – G59.
   Prototyp G59 byl dostavěn mezi domy G57 v Bartošově čtvrti v dubnu 1960. Stejně jako G58 kombinoval nosné panelové stěny s ocelovými sloupy, nově také mimo střed dispozice při fasádách. Dům není podsklepený, má tři schodiště, v šesti podlažích se nachází celkem 39 bytů, z toho 17 dvoupokojových, 12 třípokojových a 10 dokonce čtyřpokojových. Přitom ještě prototyp G40, kam se obyvatelé stěhovali jen o šest let dříve, poskytoval úplně jiný standard – většina bytů byla dvoupokojových, jen 8 bytů ze čtyřiceti třípokojových. Dispozice bytů těžila z inovací G58 – možnosti dvojího způsobu umístění koupelny a kuchyně, prostorné komory a přestavitelných příček.
   Nejvýrazněji se inovace odrazily ve vzhledu domu. Fasáda při schodišti s kruhovými okénky v betonových panelech se objevila již u typu G58 (a mnohem dříve předtím na francouzských domech firmy Camus), stejně tak parapetní části smontované z lehkých izolačních a na povrchu probarvených panelů. Na rozdíl od předchozího typu však je fasáda plastická díky výrazným U rámům balkónů s lehkým zábradlím. Opětovné srovnání s prototypem G40 jen o šest let starším před nás staví také další otázky – jak je možné, že během pouhých šesti let bylo dosaženo tolika technologických inovací, proměny stylu od těžkých klasických forem socialistického realismu k futuristickému vzhledu typu G59?
   Jak je možné, že dané typy nebyly akceptovány a dále rozvíjeny a že sloučením Stavosvitu s Průmyslovými stavbami Brno na začátku roku 1959 v podstatě další vývoj obytných domů ve Zlíně zanikl? Tristní pak je srovnání s většinovou obytnou výstavbou dneška. Můžeme se ptát, jestli dnešní obytné domy nabízejí něco více, než co nabízely prototypy konce 50. let.
Výstavba prototypů s sebou sice nesla mnohé technické komplikace a závady – například rosení dvojitého zasklení a následné zatékání zkondenzované vody do lehkých panelů, přesto je politováníhodné, že zlínské typy byly na počátku 60. let nahrazeny velkorozponovými typy TO6B s poměrně fádními fasádami. Typ G59 byl testován také ve druhém zkušebním prototypu o dvou sekcích v Praze, další objekty se však již nestavěly. Pokroková kombinace panelů a ocelových sloupů zřejmě socialistickému stavebnictví přinášela komplikace: „Vývoj G systému od G57, který je možno považovat za základní a konečný stav původního systému, přes G58 a G59 narušil ve snaze po uvolnění půdorysu a vylehčení stavby původní čistý systém a zkomplikoval ho technologicky použitím ocelových trubkových sloupů. To vyřazuje tyto varianty z hromadného použití,“ komentoval situaci v roce 1960 architekt Karel Storch.
   Ani prototyp v Bartošově čtvrti už dnes nemluví původním futuristickým vizuálním jazykem – lehké panely byly odstraněny, balkóny změněné, fasáda je zateplená a laděná do teplých barev. Eleganci nahradila těžkopádná jednolitá plocha. Pro tyto úpravy se ne úplně výstižně používá termín „revitalizace“ – tedy jakési opětovné oživení. Prototyp G59 je však v dnešní podobě bohužel mrtvý, nebo – v lepším případě – dodýchává pod vrstvou polystyrenu. 

MJ