en

Náměstí práce - Cestou na pracoviště

Datace
Kód Z4
Adresa náměstí Práce, Zlín
MHD MHD: náměstí Práce (TROL 2, 3, 4, 5, 6, 10, 11, 12, 13, 14, BUS 31, 38, 70)
GPS 49.2225736N, 17.6608303E
Literatura
  • Katrin Klingan, Kerstin Gust (edd.), A Utopia of Modernity: Zlín, Berlin 2009
  • Dana Kasperová, Výchova průmyslového člověka a firma Baťa v meziválečném Zlíně, Liberec 2014
  • Vilém Klega, Příprava továrního dorostu a další profesní vzdělávání u firmy Baťa, a. s. Zlín v letech 1894-1945, Prešov 1991
  • Bohumil Lehár, Dějiny Baťova koncernu (1894-1945), Praha 1960
  • Petr Mareš, Sonda do kultury města - Zlín, modelové město modernity, Sociologický časopis/Czech Sociological Review, s. 681-701
  • Pavel Novák, Zlín nepostavený, Zlín 1999
  • Pavel Novák, Zlínská architektura 1950-2000, sv. 2, druhé rozšířené vyd., Zlín 2008
  • Annett Steinführer, Stadt und Utopie. Das Experiment Zlín 1920–1938, Bohemia. Zeitschrift für Geschichte und Kultur der böhmischen Länder, München 2002, s. 33-73
  • Petr Szczepanik, Mediální výstavba Ideálního průmyslového města. Síť médií v Baťově Zlíně 30. let, Kinematografie a město. Studie z dějin lokální filmové kultury. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, Brno 2005, s. 18-60
  • Zlínský funkcionalismus. Sborník příspěvků sympózia pořádaného u příležitosti 100. výročí narození Františka Lydie Gahury a 90. narozenin Vladimíra Karfíka
  • Ondřej Ševeček, Zrození Baťovy průmyslové metropole. Továrna, městský prostor a společnost ve Zlíně v letech 1900-1938, České Budějovice 2009
  • Madla Vaculíková, Já jsem oves: rozhovor s Pavlem Kosatíkem, Praha 2002

Do vnímání mladých žen a mladých mužů se zapisoval střet přicházejících vzorců moderní průmyslové společnosti s tradičním zemědělským zázemím Podřevnicka a postupný, i když rychlostí převratný přerod maloměsta v regionální centrum a jedno z nejvýznamnějších hospodářských středisek země. Ovlivňoval jejich chápání pokroku jako čehosi předem daného, nadlidského, jako naplánovaného procesu vedoucího ze zaostalé minulosti přes dočasnou a nedokonalou přítomnost až k zářným zítřkům budoucnosti. Člověk moderní věřil v plynulý a nerušený technologický, ekonomický a sociální pokrok a ohromná záplava symbolů den ode dne probíhající výstavby průmyslového města ho v tomto postoji ujišťovala.
Ještě počátkem 20. let byl prostor pozdějšího náměstí Práce jen obyčejným obdělávaným polem. První učni a učnice procházeli z čerstvě vybudovaných internátů do továrního areálu doslova staveništěm, jehož okraje lemovaly pole, lesy, cihelna s hliníkem, železniční vlečka a obydlí podobná spíše venkovskému než městskému charakteru výstavby. V následujícím desetiletí prošlo náměstí výraznou proměnou. Postupně na něm firma realizovala komerční objekty – Tržnici, Obchodní dům, hotel Společenský dům, kino, internát (pozdější Sociálně-zdravotní ústav), benzínovou pumpu, velkokapacitní garáže. Jejich výstavba reagovala na neuspokojivou občanskou vybavenost města.
Na výše jmenovaných objektech nalezl své uplatnění firmou přejatý konstrukční systém 6,15 × 6,15 m původně určený pro výrobní sektor (bližší informace o konstrukčním systému naleznete v procházce o továrním areálu). Struktura tovární budovy se zde prosadila v různých typových variacích. Z původního ekonomického pragmatismu se stala firemní marketingová značka, reklamní prostředek, který určoval architektonickou podobu dalších objektů. Zlínským architektům se podařilo zvýrazněním nebo potlačením některých prvků, rozmístěním staveb a jejich orientací vtisknout nově budované komerční zóně svébytný výraz.
Do prostoru dnešního náměstí Práce, mířily kroky mladých žen a mužů hned několikrát denně. Ráno jím procházeli na cestě do továrny. Po poledním zahoukání autocallu se hrnuli přes náměstí na oběd, za odpočinkem a někteří ještě stihli i krátké filmové představení v kině. I večer prošli náměstím na trase mezi jídelnami, internáty a školními učebnami obvykle několikrát.
Rozmístění komerčních budov, alespoň zpočátku, odpovídalo staršímu prostorovému uspořádání souběžných příjezdových silnic (malenovické, březnické). Později s nimi bylo zacházeno autonomněji, svými objemy měly uzavřít jižní frontu zamýšleného náměstí Práce. Vnitřní prostory náměstí zajišťovaly v době jeho formování aktuální potřeby podniku – vedle přechodného stánkového prodeje se zde odstavovaly zejména desítky linkových autobusů odvážejících zaměstnance ze směn.
Specifické užití bylo na přelomu 20. a 30. let přiznáno trojúhelníkovému prostoru uzavřenému malenovskou ulicí (dnešní třídou Tomáše Bati), jižní frontou nově zbudované Tržnice a východní frontou pasáže zděných kiosků, která kolmo přiléhala k Tržnici. Takto vymezená zóna se stala prvním regeneračním odpočívadlem zaměstnanců. Jak ilustrují dobové fotografie, krátce po zahájení provozu vznikaly na náměstí působivé kontrasty: nezvyklá funkcionalistická architektura, moderní průmyslová infrastruktura, přesně strukturovaný čas na stravu a odpočinek kontrastovaly s vlněnými šátky mladých zaměstnankyň z venkova, zastřešené kruhové pergoly s nesekanými trávníky pod hustou stromovou výsadbou, bohatě zdobená madla laviček s židlí odkazující na vzory a modely předbaťovské.
Podobu náměstí s ohledem na aktuální potřeby přilehlé továrny řešila také, na dlouhou dobu poslední, architektonická úprava z poloviny 30. let. Otevřené plochy s nízko střiženými trávníky odpovídaly nárokům na pořádání velkolepých oslav I. máje, při nichž se za účasti desetitisíců zaměstnanců a diváků manifestovala moc továrního managementu ve městě. Dynamiku v jinak horizontálně uspořádaném prostoru náměstí udržovala mohutná vodní fontána. Její vertikální objem zvýrazňoval na dohled stojící protáhlý skleněný reklamní sloup zakončený hodinami.
Ve všední dny za příznivého počasí sloužilo náměstí jako plocha pro rekonvalescenci, na níž mohli zaměstnanci o polední pauze čerpat energii na další část směny. Zejména baťovská mládež se při užívání odpočinkových prostor chovala zcela bezprostředně. Dobové fotografie zachycují hustá seskupení mladých mužů polehávajících na poměrně malých trávnících. Podobné idylické nastavení však bylo vázáno jen na příznivější počasí v teplejší části roku.
 
MM