Stravování v oddělených jídelnách - Obchodní dům

V roce 1931 byl otevřen nový desetipodlažní Obchodní dům. Většina dnešních návštěvníků si jeho provoz spojuje spíše s obstaráváním životních potřeb. Ale už při projektování mu investoři přiřadili ještě jednu důležitou funkci: měl zajišťovat stravování zaměstnanců přilehlých závodů. Desetipodlažní budova byla dimenzovaná na tisícové davy strávníků, které v krátkém čase zvládla obsloužit. Náročnou obsluhu se dařilo zvládnout i díky celé řadě technických inovací a zařízení, plynovými sporáky počínaje a vysokokapacitními parními myčkami konče.

Samotná podoba jídelny i kuchyně byla doslova zhmotněním nejodvážnějších projekcí moderního hygienického provozu. Jídelní nábytek z ohýbaných kovových trubek s mramorovou deskou doplňovaly elegantní židle. „A to, co je vidět za skleněnou stěnou od podlahy ke stropu, přerušovanou jen slaboučkými rámy na držení skla – to je pohádka čistoty,“ rozepsal se o nové závodní kuchyni nadšeně baťovský tisk. „Bílý email kotlů a dlaždiček, jimiž jsou vyloženy stěny pod okny, závodí tu s blýskavými kovovými částmi zařízení a leskem skla na všech stranách. Je to místo vzorného příkladu, jak daleko může vést vystupňovaná snaha po čistotě a hygieně. Každý pohyb kuchaře při jeho jistě choulostivé práci můžete sledovat se všech stran.“

Jídelna původně otevřená ve 3. nadzemní etáži byla později rozšířena i do dalších pater a v době obchodní konjunktury byla celá přenesena o několik poschodí výše. V letních měsících byla v provozu také oblíbená jídelna na střešní terase. Společné stravování mladistvých a dospělých strávníků však zájmům vedení nevyhovovalo, po dobu jídla se totiž ztrácela kontrola nad nezletilými. Řešení tohoto problému se nespokojilo pouze s „generační“ separací. Od listopadu 1933 byly v 7. patře Obchodního domu otevřeny hned dvě oddělené jídelny – levou polovinu zabírala jídelna pro mladé muže, mladým ženám pak byla určená jídelna v pravé části etáže. Genderové rozdělení jídelen nebylo náhodné: odděleně bydleli, učili se, cvičili a obvykle i pracovali. Oddělené stravování zapadalo do tradiční měšťanské představy o odlišném světě nezletilých dívek a chlapců. Jak ale naznačují dobové fotografie, zejména při velkém poledním náporu nebylo rozdělení striktně dodržováno.

Interiér jídelen byl stejně jako v ostatních baťovských provozech jednoduchý, účelný a promyšlený tak, aby se zde co nejrychleji nasytily tisíce strávníků. Vyplňovaly ho desítky stolů obklopených čtveřicemi dřevěných židlí, s čistými látkovými ubrusy a talířem plným chleba na příkrm uprostřed. A pochopitelně nechyběla nezbytná výdejna jídla. Takovéto uspořádání místnosti i její vybavení odpovídalo nárokům na rychlou obsluhu a bezodkladnou konzumaci jídla. Následné došlo k výměně dřevěného vybavení za chromové, aby se naplnily i představy o hygienickém stravování.

Ani v době stravování se management podniku nevzdal přímého působení na své mladistvé svěřence a svěřenkyně. Jejich chování průběžně kontrolovali vychovatelé, občas se přišel podívat některý z továrních ředitelů a v jejich nepřítomnosti na mládež symbolicky dohlížely portréty a busty zakladatelů podniku. Správné stolování, na které se jmenovitě dohlíželo, patřilo k požadovanému bontonu.

 

 

MM