en

Kolektivní cvičení a sport - Baťovy internáty

Datace
Kód Z4
Adresa Náměstí T. G. Masaryka 2433, Zlín
MHD MHD: Památník Tomáše Bati (BUS 53)
GPS 49.2207511N, 17.6632794E
Literatura
  • Katrin Klingan, Kerstin Gust (edd.), A Utopia of Modernity: Zlín, Berlin 2009
  • Dana Kasperová, Výchova průmyslového člověka a firma Baťa v meziválečném Zlíně, Liberec 2014
  • Vilém Klega, Příprava továrního dorostu a další profesní vzdělávání u firmy Baťa, a. s. Zlín v letech 1894-1945, Prešov 1991
  • Bohumil Lehár, Dějiny Baťova koncernu (1894-1945), Praha 1960
  • Petr Mareš, Sonda do kultury města - Zlín, modelové město modernity, Sociologický časopis/Czech Sociological Review, s. 681-701
  • Pavel Novák, Zlínská architektura 1900-1950, sv. 1, druhé rozšířené vyd., Zlín 2008
  • Pavel Novák, Zlínská architektura 1950-2000, sv. 2, druhé rozšířené vyd., Zlín 2008
  • Annett Steinführer, Stadt und Utopie. Das Experiment Zlín 1920–1938, Bohemia. Zeitschrift für Geschichte und Kultur der böhmischen Länder, München 2002, s. 33-73
  • Petr Szczepanik, Mediální výstavba Ideálního průmyslového města. Síť médií v Baťově Zlíně 30. let, Kinematografie a město. Studie z dějin lokální filmové kultury. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, Brno 2005, s. 18-60
  • Zlínský funkcionalismus. Sborník příspěvků sympózia pořádaného u příležitosti 100. výročí narození Františka Lydie Gahury a 90. narozenin Vladimíra Karfíka
  • Ondřej Ševeček, Zrození Baťovy průmyslové metropole. Továrna, městský prostor a společnost ve Zlíně v letech 1900-1938, České Budějovice 2009
  • Madla Vaculíková, Já jsem oves: rozhovor s Pavlem Kosatíkem, Praha 2002

Ranní rozcvička mladých mužů a žen probíhala za přijatelného počasí každé ráno po šesté hodině na provizorních hřištích v blízkosti internátů. Mladým mužům vychovatelé zhruba 15 minut předcvičovali jednodušší cviky k rozproudění krve a uvolnění svalů: předklony, přednožení, prohnutí, vzpažení, dřepy. Několikaminutový zápas v odbíjené přes narychlo nataženou síť měl zase posílit jejich koncentraci. Rovněž mladým ženám začínal den čtvrthodinkou cvičení. Namísto kondičních cvičení a kolektivních her se věnovaly rytmice a mírnější formě gymnastiky. Pro ranní rozcvičku byly upraveny pozemky internátní čtvrti, využívala se i plocha po vytěženém povrchovém hliníku cihelny (dnešní atletický stadion), oblíbené bylo také prostranství nad Studijním ústavem. Sousední školní čtvrť byla zase vybavená hřištěm a menším bazénem.
Nejednalo se o jediný organizovaný pohyb obyvatel internátu – pravidelně zařazované hodiny tělocviku a rytmiky našly své místo i ve školním rozvrhu. Sport (společně s organizovanou zábavou) vyplňoval rovněž většinu „volného“ času mezi prací v továrně a vzděláním ve školách a na kurzech. Vedle četných letních a zimních sportovních disciplín to byly společné sobotní a nedělní výlety do přírody a náročnější turistika; značně rozšířený byl i skauting. Protože, jak propagoval tzv. denní rozvrh časový: „Naprostá nečinnost a dlouhá chvíle nejsou osvěžením a vedou často ke špatnostem a neřestem jako špatná společnost.“
Vyvrcholením sportovních příprav byly pravidelně pořádané sportovní hry, kterými mladé ženymladí muži za hojné účasti diváků zahajovali školní rok. Na stadiónu SK Baťa zřízeném na ploše bývalé Štěpánkovy továrny předváděli dokonale zvládnuté sestavy, fyzicky náročná prostná cvičení i esteticky ztvárněné rytmické soubory. Při veřejných slavnostech pronikal sport i do ulic města: na náměstí Práce startovala slavná rallye Zlínská osma s mezinárodní účastí a s vozy silných kubatur a vyhlášených značek. Mezi pádícími běžci jste zase mohli zahlédnout nadějného absolventa Baťovy školy Emila Zátopka.
Pěstování zoceleného těla nebylo v 30. letech žádnou novinkou. Již v 19. století patřilo k povinné „výbavě“ většiny národních hnutí (např. němečtí Turneři, čeští Sokolové). Ideu pěstování zdravého a výkonného těla od nich přebírali další hnutí a později i podnikatelé s velkými sociálními vizemi, jakými byli bezesporu i Tomáš a Jan Antonín Baťovi. Pro mladé muže a ženy se tak kolektivní tělocvik stal běžnou součástí dne. Připravoval člověka na zaměstnání samo. Fyzické aktivity posilovaly tělo, zvyšovaly výkon i soutěživost – další ze zásadních atributů normálního chování zaměstnanců – nutnou k docílení úspěchu a zisku. Ve zdokonalování pomocí soutěží a fyzického výcviku pokračovali i zkušení, zapracovaní zaměstnanci.
 
MM