Ranní shon - Druhý chlapecký internát
Datace
1930–1937
Architekt/ka
František Lýdie Gahura
Stavitel
Stavební oddělení firmy Baťa
Kód
Z4
Adresa
Náměstí T. G. Masaryka 1279, Zlín
MHD
MHD: Památník Tomáše Bati (BUS 53)
GPS
49.2202036N, 17.6636772E
Audionahrávka
Audio nelze přehrát
Litujeme, ale váš prohlížeč nepodporuje přehrávání.
Literatura
- Katrin Klingan, Kerstin Gust (edd.), A Utopia of Modernity: Zlín, Berlin 2009
- Dana Kasperová, Výchova průmyslového člověka a firma Baťa v meziválečném Zlíně, Liberec 2014
- Vilém Klega, Příprava továrního dorostu a další profesní vzdělávání u firmy Baťa, a. s. Zlín v letech 1894-1945, Prešov 1991
- Bohumil Lehár, Dějiny Baťova koncernu (1894-1945), Praha 1960
- Petr Mareš, Sonda do kultury města - Zlín, modelové město modernity, Sociologický časopis/Czech Sociological Review, s. 681-701
- Pavel Novák, Zlínská architektura 1900-1950, sv. 1, druhé rozšířené vyd., Zlín 2008
- Pavel Novák, Zlínská architektura 1950-2000, sv. 2, druhé rozšířené vyd., Zlín 2008
- Annett Steinführer, Stadt und Utopie. Das Experiment Zlín 1920–1938, Bohemia. Zeitschrift für Geschichte und Kultur der böhmischen Länder, München 2002, s. 33-73
- Petr Szczepanik, Mediální výstavba Ideálního průmyslového města. Síť médií v Baťově Zlíně 30. let, Kinematografie a město. Studie z dějin lokální filmové kultury. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, Brno 2005, s. 18-60
- Zlínský funkcionalismus. Sborník příspěvků sympózia pořádaného u příležitosti 100. výročí narození Františka Lydie Gahury a 90. narozenin Vladimíra Karfíka
- Ondřej Ševeček, Zrození Baťovy průmyslové metropole. Továrna, městský prostor a společnost ve Zlíně v letech 1900-1938, České Budějovice 2009
- Madla Vaculíková, Já jsem oves: rozhovor s Pavlem Kosatíkem, Praha 2002
Budova v minulosti nazývaná 2. chlapecký internát byla součástí mužských ubytovacích zařízení – řady budov lemujících pravou stranu Gahurova prospektu. Použitý stavební standard zachovávající rozpon nosných sloupů průmyslových objektů (6,15 × 6,15 m) předurčil rozměry ubytovacích prostor. Velikost pokojů byla mírně navýšena o vestavěné skříně v ose vnitřních sloupů; rozšíření se dělo na úkor středního pole, které vyplňovala prostorná chodba. Počet ubytovaných na pokoji se lišil podle věku a dosaženého vzdělání: v baťovské éře se obvykle pohyboval od 20 nově přijatých učňů po 8 čerstvých absolventů Baťovy školy práce.
Vybavení pokojů sestávalo z jednoduchých železných postelí (při hustším zabydlení poschoďových), které byly vyplněny matracemi a překryty bílými prostěradly. Peřiny a polštáře musely být v době, kdy nesloužily svému účelu, na lůžkách vždy předpisově urovnané. Uličky mezi postelemi byly přesně tak úzké, aby umožnily přístup ke sdílenému nočnímu stolku a dalo se z nich zalehnout. Z prostorových důvodů bylo množství osobních věcí na pokojích poměrně omezené; musely se vtěsnat do vestavěných skříní a do lepenkových kufrů pod postelemi. Jelikož byly obytné místnosti na internátech zamýšleny jen jako ložnice, větší pohodlí obvykle neskýtaly. Stůl s židlemi a pohovka bývaly výsadou pouze pokojů vyšších ročníků. Pro samostudium, kratší večerní odpočinek či stolní hry sloužily speciálně vybavené společenské místnosti a studovny.
Podobu rána mladých mužů a mladých žen na internátech asi nejlépe vystihují slova jako spěch, kázeň a přelidněnost. Budíček nastavený na šestou (v letních měsících o 10 až 15 minut předsazený) ukončil po osmi a půl hodinách spánek a do nástupu do práce zbývala hodina. Obyvatelé internátu museli ve vymezeném čase stihnout organizovanou rozcvičku, osobní hygienu, úklid pokoje. Samozřejmostí byla také dokonalá upravenost zevnějšku. Při 22 pokojích na jednom patře, kde v každém mohly být až dvě desítky učňů, muselo vše běžet rychle, organizovaně, disciplinovaně, bez zádrhele – pohyb v umývárnách a na toaletách zřízených v omezených kapacitách nesnesl prodlevy ani rozjímání. Na pokojích mladých mužů na vše dohlíželo bedlivé oko tzv. vůdců (později přejmenovaných na kapitány), u mladých žen pak podobně pečlivě střežily chod pokojů starostky. Tito volení zástupci plnili úlohu převodníku mezi vychovateli a internátními svěřenci. I tak bylo někdy až nadlidským výkonem všude se vystřídat, stihnout se upravit, ustlat a uklidit.
Součástí sledované úpravy mladých žen a mladých mužů byla také délka vlasů, kvalita chrupu či obecně vizáž. Přestoupení norem vzhledu se běžně penalizovalo. Zvláště při baťovských mládežnických slavnostech se vedle fyzických schopností prezentovala i krása těl navenek potvrzující ve vzájemné souhře identitu mladých baťovců.
MM