en

Budova 32 a 33

Datace 1968, 1977–1971, 1987
Kód Z3
Adresa Jana Antonína Bati 5263, 5648, Zlín
MHD MHD: J. A. Bati (BUS 38) Dvacátá (BUS 38)
GPS 49.2234456N, 17.6564181E
49.2231856N, 17.6569956E
Literatura
  • Pavel Novák, Zlínská architektura 1950-2000, sv. 2, druhé rozšířené vyd., Zlín 2008
 
    Soubor budov číslo 32 a 33 byl vedle centrálního skladu obuvi s číslem 34 největším a nejkvalitnějším stavebním počinem ve zlínském továrním areálu po 2. světové válce. Silueta těchto dvou výrazných objektů ve východní části továrny v blízkosti 21. administrativní budovy se uplatňuje i při pohledu na panoráma města. Stavby od architekta Ivana Přikryla tvůrčím způsobem rozvíjejí tradiční typologii vícepodlažních objektů pro obuvnickou výrobu v areálu, které se věnovali i architekti Jiří Voženílek a Vladimír Kubečka. Jsou zajímavé i z konstrukčního hlediska.
    Po bombardování Zlína v roce 1944 a následném požáru zůstalo z velkého centrálního desetipodlažního skladovacího objektu s číslem 32 a 33 pouhé torzo, které bylo nutno odstranit. Na volné parcele byla v roce 1950 postavena centrální transformační stanicea elektrorozvodna pro právě realizovanou válcovnu gumy. V roce 1966 bylo rozhodnuto, že uvolněná plocha bude využita pro další tři nové objekty. Od prvních studií po dokončení celého komplexu uběhla dlouhá doba, téměř dvacet let. Při koncipování bylo třeba respektovat stávající zástavbu a návaznost na okolní budovy.
    V první fázi byla do roku 1971 realizována desetipodlažní 33. budova, která měla sloužit jako centrální sklad chemikálií. Má výšku 42 m a půdorysnou plochu 77,4 × 22 m. Ukládaly se zde suroviny pro vedlejší válcovnu gumy (tovární budova č. 43), což umožňovalo nepřetržité zásobování. V přízemí se dal velmi rychle vydávat materiál přímo na železniční a automobilovou zastřešenou nákladní rampu. Ve druhém nadzemním podlaží byly šatny a umývárny pro zaměstnance, laboratoře a dispečink. Ve třetím až devátém podlaží byly koncipovány velké skladovací prostory s nejnutnějším vybavením. Vertikální dopravu materiálu zajišťovalo pět výtahů. V současné době slouží tato budova, vybavená dvěma venkovními požárními a únikovými schodišti, ke skladovacím účelům.
    Ve střední nižší části komplexu, který spojoval obě výškové budovy,se nacházely opravářské provozy s plochou 37 × 50,7 m, kde byly soustředěny dílny pro zajištění opravy strojů a technologií užívaných v továrním areálu, současně fungovaly i jako sklady náhradních dílů. V etážích byly pro potřeby oprav k dispozici pojízdné kladkostroje a mostové jeřáby. Na střechu se soustředily komory vzduchotechniky, stejně jako osvětlovací čočky.
Při výstavbě obou objektů byla použita nová technologie zvedaných stropů z 20 cm silných železobetonových desek. Svislou nosnou konstrukci tvoří ocelové sloupy obložené betonovými korýtky s rozponem 6,15 × 6,15 m jako u klasických firemních staveb. Desky jsou se sloupy spojeny pomocí prefabrikovaných železobetonových hlavic. Výška suterénu byla 270 cm, v přízemí 512 cm a v ostatních podlažích 450 cm. Dodržovaly se pro areál charakteristické výrazové prostředky, modulový rytmus, barevnost, průběžná okna, použité materiály a spárované zdivo.
    Z technologických důvodů bylo nutno pro zajištění průjezdu v přízemí odstranit po zvednutí stropních desek jednu řadu ocelových sloupů, což umožnila věšadlová konstrukce, která vynáší tři podlaží nad odstraněnými sloupy. Stavbu navrhli architekti a specialisté z Centroprojektu a provedly Průmyslové stavby n. p. Gottwaldov.
Opravářské provozy spojily 33. budovu v jeden celek s 32. budovouurčenou pro obuvnickou a gumárenskou výrobu. Tento objekt charakterizují dvě výrazné schodišťové věže. Má devět nadzemních a jedno podzemní podlaží a půdorysný rozměr 77 × 22 m. Přes rozdílnou funkci byla 32. budova řešena s ohledem na sousední dvě budovy z první etapy výstavby téměř shodně, a to jak půdorysně, výškově, konstrukčně, tak i materiálově.
Trojtraktová budova má opět nosnou železobetonovou konstrukci a systém zvedaných stropů na modulu 6 × 6,15 m. Konstrukční výška podlaží je 450 cm. V koncových sekcích bylo umístěno obslužné a hygienické vybavení. Stabilitu budovy zajišťují dvě výrazná železobetonová jádra. Obvodový plášť obou budov je tvořen průběžnými zděnými parapety a zdvojenými okny, venkovní parapetní vyzdívky byly neomítané a provedené v režném zdivu, stěny skladů byly z části omítnuté.
    V budově byla po ukončení obuvnické výroby řada etáží pronajata, ve 4. etáži měla své místo jídelna a v 8. etáži fungoval podnikový archiv Svitu. V roce 2012 začala rekonstrukce budovy číslo 32 na multifunkční objekt s obchody, službami, loftovými byty, moderními kancelářskými prostory, fitness a wellness centrem podle projektu architektů Víta Másla, Davida Chisholma a Evžena Duby z kanceláře CMC Architects ve spolupráci s Graffiti Networks. Nový komplex nese označení Max 32. Flexibilní plocha umožňuje halové i uzavřené uspořádání. V přízemí se nachází krajská pobočka České pošty, obchody a kanceláře. Multifunkční přestavba kombinuje práci, bydlení a zábavu s ohledem na poskytnutí maximálního pohodlí nájemníkům.
 
LH