Centrální sklad obuvi

Rozvoj Zlína i továrního areálu, který byl od počátku 20. století úzce spojený s firmou Baťa a jejími aktivitami, přerušila 2. světová válka. Při bombardování angloamerickým letectvem byla 20. listopadu 1944 zasažena a požárem zničena také jedna z výškových dominant továrny, centrální sklad obuvi číslo 32 a 33. Po válce bylo nutno odklidit trosky a obnovit výstavbu i veškerou výrobu. Vznikla ucelená studie rozvoje celého zlínského regionu.

Architekt Jiří Voženílek vypracoval také plán rekonstrukce znárodněného továrního areálu. Do jeho východní části situoval budovy na výrobu kožené a gumové obuvi a sklady surovin a výrobků. Jednou z nejzajímavějších staveb tohoto období je centrální desetipodlažní sklad obuvi s číslem 34 od architekta Vladimíra Kubečky, který od roku 1936 působil ve Stavebním oddělení firmy Baťa. Sklad byl realizován ve třech etapách od návrhu v roce 1947 do dokončení v roce 1955. V roce 1949 v první etapě výstavby byly z ekonomických důvodů dostavěny pouze čtyři moduly, tedy jedna třetina stavby. Obvodová stěna byla provizorně uzavřena a tato část skladu fungovala po celou dobu další výstavby. Tato první fáze byla zachycena i v dobovém propagandistickém filmu Botostroj.

Nový centrální sklad byl umístěn mezi objekty pro výrobu kožené a gumové obuvi a jeho projekt byl prvním československým pokusem o moderní technologii skladování s promyšlenou organizací vnitřní dopravy a systémem vagónovaní hotových výrobků. O vyspělém technickém vybavení svědčí také návrh helioportu na střeše objektu. Měl zajišťovat především vrtulníkové spojení s firemním letištěm v Holešově.

Monumentální sklad se železobetonovým omítaným skeletem o modulové síti 6 × 6 m s monolitickými sloupy, průvlaky a schodišti, vyzděnými parapety a meziokenními pilířky, má rozměry 78 × 72 m. Obvodový plášť velkoprostorového monobloku tvoří spárované výplňové zdivo a okenní plochy. Střecha je ukončena železobetonovým kladím s dráhou pro pojízdný závěsný koš na čištění oken.

Uprostřed všech fasád byla jako dominantní prvek umístěna úniková schodiště. Nákladní rampu kryje výrazná omítnutá oblouková skořepinová stříška. V prvním podlaží byl manipulační prostor s kolejištěm a rampou pro odbavení vagónových a automobilových zásilek. V expedičním skladu probíhalo vyskladnění výrobků pomocí pojízdných vozíků na oválné dráze. V dalších podlažích se nacházely sklady obsluhované vozíky. Kancelářské desáté podlaží mělo flexibilní příčky. Vertikální doprava byla řešena nákladními výtahy v rozích budovy.

Autor centrálního skladu architekt Vladimír Kubečka se řadil mezi významné firemní architekty, kteří po roce 1945 úspěšně navázali na meziválečnou stavební tradici firmy Baťa. Navrhl ve své době nejmodernější skladový objekt v Československu s mechanizovaným provozem a prostorově čistou dispozicí a budova číslo 34 je dnes významnou architektonickou památkou. Další tovární objekt projektoval v následujícím roce v Otrokovicích-Baťově. Kubečkova spodková koželužna (1948–1951) byla opět pozoruhodná svými konstrukčními prvky navrženými a realizovanými ve spolupráci s profesorem Konrádem Hrubanem.

Po roce 1989 začal bývalý centrální sklad sloužit jako logistické centrum firem. Nyní je sídlem společnosti CREAM Real Estate, která má v posledním podlaží velké kancelářské prostory. Kvůli jejich přestavbě podle nových požadavků vlastníka došlo i k výměně oken a změně v rytmizaci fasády.

 

 

LH