Infopoint baťovského bydlení

Jednodomek s verandou vznikl jako součást speciální rezidenční čtvrti Nad Ovčírnou, která v druhé polovině 20. let vyrostla na volném svažitém území jižně od nově budovaného obchodního a společenského centra, kterým se stalo náměstí Práce. Společnost Baťa zde definovala ubytování svých zaměstnanců několika způsoby. Zónu samostatných domů v zeleni vyhradila pouze pro ženaté pracovníky s rodinami, kteří vykonávali vysoce kvalifikované funkce – vedoucí oddělení, výzkumní pracovníci a podobně. Firma jim nabídla plný komfort obytné čtvrti komorní rozlohy umístěné v docházkové vzdálenosti od továrny. Mohli navíc využít dispozičně a prostorově velkorysých domků určených vždy pouze pro jednu rodinu.

Jednodomek, v němž nyní sídlí Infopoint baťovského bydlení, byl realizovaný v letech 1927–1928 jako podsklepená stavba s verandou, obývacím pokojem, kuchyní a menším pokojíkem v přízemí. Do patra, kde se nacházel dětský pokoj, ložnice rodičů, další drobnější místnost a koupelna, vedlo dřevěné schodiště ve středu objektu. Dispoziční řešení jednodomku je v porovnání s ostatními atypické, umístění koupelny v patře lze vysvětlit snahou o prověření nového typu domku. Řada okolních domů na ulici Nad Ovčírnou II ustoupila na počátku 30. let budovám internátů pro studenty Baťovy školy práce. Jednodomek č. p. 1295 však zůstal osamoceně stát v těsném sousedství jednoho z nich. Z roku 1944 pocházejí plány na adaptaci domku, která rozšířila plochu kuchyně o přiléhající pokoj a z verandy učinila odpočinkovou terasu přístupnou rovnou ze schodiště. V pozdějších letech došlo k dalším úpravám: zazdění dveří z verandy do hlavního pokoje, zaslepení oken na jih a přesunutí hlavních dveří, původně orientovaných směrem k internátu, na západní stranu. 

V nedávné historii byl městský jednodomek využíván jako veřejná expozice baťovského bydlení. Novou náplň dostal v roce 2014, kdy jej po rekonstrukci osídlila zlínská architektonická kancelář ellement architects, jež se mimo jiné dlouhodobě věnuje právě problematice baťovského bydlení, možnostem jeho současných úprav i popularizaci baťovské architektury prostřednictvím komentovaných prohlídek po městě. O tři roky později bylo přízemí domku přizpůsobeno pro stálou expozici Baťovský domek: mizející prvky zlínské architektury. Ta byla dokončená v rámci dlouholetého výzkumného projektu NAKI zaměřeného na proměny průmyslových měst ve 20. století, který probíhal ve spolupráci Fakulty sociálních studií MU v Brně a Národního technického muzea v Praze.

Výstava má společně se stejnojmenným doprovodným katalogem pomoci návštěvníkům Zlína pochopit, jak fungovala ubytovací politika obuvnického koncernu Baťa v meziválečném období. Expozice přibližuje, jakým způsobem firma organizovala bydlení a životní styl svých zaměstnanců, jaká byla architektura a technologie výstavby dělnických domů i jak za pomoci standardizace a typizace probíhal přísně řízený a plánovaný proces jejich realizace. Pozornost je také věnovaná pevně daným administrativním postupům při přidělování nájemních domů, pravidlům jejich užívání či kontrolním mechanismům ubytovacího oddělení. Kromě konkrétní zkušenosti pohybu v prostředí původního baťovského domu umožňuje expozice prohlídku běžně těžce dostupných archivních materiálů – statistik staveb zpracovaných firmou pro každý nový objekt s údaji o materiálech, cenách i dispozici, dotazníků a žádostí o bydlení, doporučení známých zaměstnance i formulářů hodnotících způsob jejich bydlení. V prostoru Infopointu baťovského bydlení je zároveň názorně představena rozmanitost jednotlivých typů ubytování, jejich specifika a dobové varianty. Série autorských fotografií Libora Stavjaníka i autentické prvky v expozici umožňují seznámit se s původními detaily dřevěných oken, zábradlí, dveří, které již z obytných kolonií v důsledku novodobých zásahů téměř zmizely. 

 

 

KE