Činžovní dům Františka Jelínka

Souběžně s prací pro firmu Baťa provozoval architekt František Lýdie Gahura také svou vlastní projekční kancelář. Jednou z realizací vzniklých ve Zlíně nezávisle na firemním zadání je dům č. 65 ve středu severní fronty na náměstí Míru (dříve Hlavním náměstí). Stavba v čistě funkcionalistickém stylu je příkladem architektovy realizace, v níž se nemusí držet firemních požadavků estetických ani finančních. Objednavatelem stavby byl podnikatel František Jelínek, který stejně jako mnoho dalších místních obchodníků investoval své prostředky do výstavby činžovního domu, ve kterém mohl bydlet a zároveň pronajímat zbytek prostorů pro obchodní i ubytovací služby.   

Dům se nachází na poměrně úzké parcele o rozměrech 12 × 30 metrů. Původní budova s dřevěnými sloupy a vyzdívkou z nepálených cihel patřila až do roku 1923 Marii Langerové, pro kterou vznikl projekt na nový dům od Jaroslava Jarcovjáka. Ke stavbě však nedošlo a starý dům  byl kvůli špatnému stavu v roce 1928 asanován. Ve stejném roce obdržela stavební komise první projekt s návrhem domu o půdorysu ve tvaru písmene U s dvorkem širokým 2 metry. V patrech s byty okolo dvora byla navržena pavlač. Tento návrh neschválil městský hygienik kvůli nedostatečnému proslunění přízemních bytů. 

Ve druhé verzi byl následně dodržen základní půdorys ve spodním patře, západní křídlo však kaskádovitě ustupuje, a vznikají tak prostorné pobytové terasy. Tímto řešením dochází k lepšímu prosvícení. Konstrukční systém domu tvoří železobetonová rámová konstrukce vedená od sklepů přes všechny etáže, skelet vyplňuje cihelná vyzdívka.

Činžovní dům s rovnou střechou má dva vchody, jeden z náměstí a druhý ze dvora z ulice Zarámí. Objekt má směrem do náměstí jednoduchou horizontálně členěnou fasádu, kterou prolamují pásová okna. Parter tvořily dvě obchodní jednotky s velkorysými prosklenými výkladci.  

Na obchodní místnosti v přízemí navazovaly dva dvoupokojové byty, které se brzy začaly využívat jako sklady či dílny. Uprostřed dispozice je ve východním křídle umístěno dvouramenné schodiště propojující jednotlivá patra. V prvním se nacházely dva symetricky koncipované byty s terasou, do druhého a třetího patra byly situovány 4 bytové jednotky a dvě svobodárny. Dům je kompletně podsklepen, ke každému bytu patřil box, dále zde byla prádelna, sušárna a garáž. Stavba byla dokončena 27. června 1929.

V průběhu 30. let byl dům pronajímán různým nájemníkům, mezi něž patřila například pobočka oděvní firmy Nehera Prostějov. Po roce 1948 již žije František Jelínek ve Spojených státech, většina bytů byla přestavěna nebo sloužily jako svobodárny. Své sídlo zde měl například Okresní ústav národního zdraví. Původní vápenná hladká omítka byla nahrazena břízolitovou, struktura a členění oken zůstaly dodnes zachovány. V současné době je dům využíván pro komerční účely, parter si uchoval i nadále svou obchodní funkci. Minimalistickou fasádu však významně narušuje vizuální smog. 

 

 

LŠ