en

typ Karfík

Datace 1935
Architekt/ka Vladimír Karfík
Kód Z2
Adresa U Lomu 629, Zlín
MHD MHD: Památník Tomáše Bati (BUS 53) Sportovní hala (TROL 2, 7, 11, 12, 13, 14, BUS 31, 36, 90)
GPS 49.2176486N, 17.6633939E
Památková ochrana Rodinný dům - typ Karfík je nemovitou památkou s číslem rejstříku ÚSKP 46693/7-7063
Literatura
  • František Lýdie Gahura, Stavba rodinných domků s Tomášem Baťou, Zlín 1944
  • Berty Ženatý, Americké domečky, Praha 1931
  • Jindřich Chatrný, Dagmar Černoušková, Pavel (ed.) Borský, Nový dům Brno 1928, Brno 2018, s. 43-146
  • , Vypsaná soutěž: Firma Baťa a.s. ve Zlíně vypisuje dvě byt. soutěže, Architekt SIA XXXIV, 1935, s. 16
  • , Do 15. dubna je prodloužena byt. soutěž, Architekt SIA XXXIV, 1935, s. 48
  • , Výsledky Baťovy mezinárodní bytové soutěže, 289 návrhů – 94.500 Kč odměn, Zlín, velké vydání IV, 1935, s. 1

   Na přelomu 20. a 30. let minulého století proběhlo v Evropě několik výstav moderního bydlení. Také ve Zlíně vyhlásila v lednu roku 1935 firma Baťa mezinárodní bytovou soutěž, od níž očekávala plány moderních a současně levných a účelně dispozičně vyřešených bytů pro zaměstnance, které by mohla realizovat. Bylo osloveno 550 firem a do soutěže se přihlásilo 289 návrhů z Československa i ze zahraničí. V porotě zasedal spolu s významnými českými a slovenskými architekty také Le Corbusier, který mimo soutěž podal i vlastní progresivní návrh domku, pro firmu ale příliš finančně náročný.

  Jednodomek od architekta Vladimíra Karfíka je jedním z vybraných soutěžních projektů, který byl postaven ve vzorové kolonii U Lomu ve čtvrti Nad Ovčírnou. Stojí ve svahu v jižním výběžku centra meziválečného Zlína mezi oceněnými typy od architektů Adolfa Benše a Františka Jecha, Antonína Vítka a Erika Svedlunda. Karfík pracoval u firmy Baťa jako architekt od roku 1930. Pro bytovou soutěž navrhl jednodomek s dvojúrovňovou dispozicí s bytem v jedné etáži, jejíž část je zvýšená. Vstupní halou z kryté terasy od zahrady se vchází do obývacího pokoje s jídelnou, která má okna na terasu. Proti vstupu jsou dveře do kuchyně, odkud se prochází i do jídelny. Ve zvýšené části se nachází pracovna, dětský pokoj, ložnice a koupelna s WC. Domek je částečně podsklepený a v suterénu nabídl i garáž. Měl z uskutečněných soutěžních domků největší obytnou plochu 70 mapředpokládaná cena realizace byla 45 000 Kč, tedy ze všech nejvyšší. Dům byl dokončen spolu s ostatními domky ve vzorové kolonii v červnu 1935 kvůli návštěvě účastníků Mezinárodního kongresu bytové péče ve Zlíně, i když byl oficiálně zkolaudován až o tři měsíce později. Obvodovým pláštěm z cihelného zdiva s vyspárovaným vnějším lícem a úsporným pojetím koresponduje s typickou firemní zástavbou. Ale koncepce dynamického interiéru tvořeného prolínajícími se prostory, vystřídaná podlaží i použití tzv. amerických oken připomínají architektovu praxi v USA, především u Franka Lloyda Wrighta, před Karfíkovým nástupem do Zlína.

   V tomto vzorovém jednodomku bydlel Vladimír Karfík se svou ženou a dětmi až do svého nuceného odchodu ze Zlína do Bratislavy po skončení 2. světové války. Původně ho pro vlastní rodinu nenavrhoval, ale byl ztělesněním vize domku, který by jim vyhovoval. Dohlížel na realizaci a řešil i výsadbu zahrady a úpravu okolí. Podle architektových osobních vzpomínek mu samotný šéf firmy Jan Antonín Baťa dům po dostavbě přidělil, ať na základě vlastních zkušeností zjistí, jak se v něm bude bydlet.
   V letech 2008–2009 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce podle projektu inženýra Oldřicha Studeného. Stavbu bylo nutno staticky zabezpečit a s ohledem na požadovaný provoz upravit původní dispozici domu. Noví majitelé se snažili o maximální využití dochovaného autentického vestavného mobiliáře. Zůstalo původní schodiště a proběhla repase oken. Jako nemovitá kulturní památka je dům zapsán od roku 1958.
   Zlínský komorní bytový soubor U Lomu je právem řazen k významným evropským expozicím moderního bydlení a je dokladem meziválečné bytové kultury ve Zlíně, přestože se žádný ze zde postavených prototypů nedočkal sériového provedení.
 
LH