typ Karfík
- František Lýdie Gahura, Stavba rodinných domků s Tomášem Baťou, Zlín 1944
- Berty Ženatý, Americké domečky, Praha 1931
- Jindřich Chatrný, Dagmar Černoušková, Pavel (ed.) Borský, Nový dům Brno 1928, Brno 2018, s. 43-146
- , Vypsaná soutěž: Firma Baťa a.s. ve Zlíně vypisuje dvě byt. soutěže, Architekt SIA XXXIV, 1935, s. 16
- , Do 15. dubna je prodloužena byt. soutěž, Architekt SIA XXXIV, 1935, s. 48
- , Výsledky Baťovy mezinárodní bytové soutěže, 289 návrhů – 94.500 Kč odměn, Zlín, velké vydání IV, 1935, s. 1
Na přelomu 20. a 30. let minulého století proběhlo v Evropě několik výstav moderního bydlení. Také ve Zlíně vyhlásila v lednu roku 1935 firma Baťa mezinárodní bytovou soutěž, od níž očekávala plány moderních a současně levných a účelně dispozičně vyřešených bytů pro zaměstnance, které by mohla realizovat. Bylo osloveno 550 firem a do soutěže se přihlásilo 289 návrhů z Československa i ze zahraničí. V porotě zasedal spolu s významnými českými a slovenskými architekty také Le Corbusier, který mimo soutěž podal i vlastní progresivní návrh domku, pro firmu ale příliš finančně náročný.
Jednodomek od architekta Vladimíra Karfíka je jedním z vybraných soutěžních projektů, který byl postaven ve vzorové kolonii U Lomu ve čtvrti Nad Ovčírnou. Stojí ve svahu v jižním výběžku centra meziválečného Zlína mezi oceněnými typy od architektů Adolfa Benše a Františka Jecha, Antonína Vítka a Erika Svedlunda. Karfík pracoval u firmy Baťa jako architekt od roku 1930. Pro bytovou soutěž navrhl jednodomek s dvojúrovňovou dispozicí s bytem v jedné etáži, jejíž část je zvýšená. Vstupní halou z kryté terasy od zahrady se vchází do obývacího pokoje s jídelnou, která má okna na terasu. Proti vstupu jsou dveře do kuchyně, odkud se prochází i do jídelny. Ve zvýšené části se nachází pracovna, dětský pokoj, ložnice a koupelna s WC. Domek je částečně podsklepený a v suterénu nabídl i garáž. Měl z uskutečněných soutěžních domků největší obytnou plochu 70 m2 apředpokládaná cena realizace byla 45 000 Kč, tedy ze všech nejvyšší. Dům byl dokončen spolu s ostatními domky ve vzorové kolonii v červnu 1935 kvůli návštěvě účastníků Mezinárodního kongresu bytové péče ve Zlíně, i když byl oficiálně zkolaudován až o tři měsíce později. Obvodovým pláštěm z cihelného zdiva s vyspárovaným vnějším lícem a úsporným pojetím koresponduje s typickou firemní zástavbou. Ale koncepce dynamického interiéru tvořeného prolínajícími se prostory, vystřídaná podlaží i použití tzv. amerických oken připomínají architektovu praxi v USA, především u Franka Lloyda Wrighta, před Karfíkovým nástupem do Zlína.