typ Benš Jech

Ve Zlíně byl v meziválečném období realizován ojedinělý příklad kultury bydlení. Do roku 1934 postavila firma Baťa 2 529 nájemních domků a podle vyjádření firemního tisku zajistila zázemí pro 70 % svých pracovníků. Nikde jinde v Československu nebyly v takovém rozsahu vytvořeny kvalitní podmínky pro ubytování zaměstnanců.

Na přelomu 20. a 30. let minulého století proběhlo v Evropě několik unikátních výstav moderního bydlení a byla postavena vzorová sídliště, například Weissenhof ve Stuttgartu (1927), brněnská kolonie Nový dům (1928) a osada Baba v Praze (1932). Také ve Zlíně byla v lednu roku 1935 vyhlášena mezinárodní bytová soutěž, od níž firma Baťa očekávala vytvoření optimálních plánů na stavbu nejmodernějších a současně levných a účelně dispozičně řešených bytů i s vnitřním vybavením. Vybrané čtyři návrhy byly během měsíce realizovány ve vzorové kolonii U Lomu ve čtvrti Nad Ovčírnou na severním svahu kopce Barabáš společně se vzorovým jednodomkem, který navrhlo Stavební oddělení firmy Baťa (U Lomu 632).

Jedním z oceněných a postavených typů z bytové soutěže byl také dvojdům architektů Adolfa Benše a Františka Jecha. Oba autoři patřili k čelným představitelům českého funkcionalismu a působili především v Praze. Benš projektoval veřejné stavby, výstavní pavilony a zabýval se územními plány. K jeho nejvýraznějším realizacím patří budova Elektrických podniků v Praze. Významná je také Benšova pedagogická činnost. František Jech se intenzivně věnoval především obytné výstavbě. Pro zlínskou soutěž společně navrhli samostatně stojící dvojdům s plochou střechou a symetricky uspořádanými hmotami. Ve vzorové kolonii je situovaný ze všech realizovaných soutěžních typů nejvýše ve svahu a obklopený zahradou. Skládá se ze dvou podsklepených dvouetážových bytů s obytnou plochou 42 m². V přízemí se nachází obývací pokoj, kuchyň a koupelna. V patře jsou ze schodiště přístupné dvě ložnice s vestavěnými skříněmi, z nichž jednu bylo možné ještě přepažit na dva malé pokoje, a WC. Dvojdomek představoval technologický experiment a byl provedený z dusaného termobetonu do posuvného bednění, které vytvořilo na fasádě specifickou strukturu. Tloušťka zdí byla 20 cm. Architekti chtěli vyzkoušet nový systém, který by zlevnil a urychlil výstavbu domků. Podle výroku výběrové komise by ale pro sériovou výrobu bylo nutné dořešit způsob bednění celé stavby, protože firma nebyla na tuto technologii ještě připravená a předpokládaná cena realizace 54 000 Kč byla vyšší než dosud používané a ověřené stavební postupy.

Stejně jako ostatní tři oceněné domky ze soutěže se dvojdomek typ Benš–Jech stal významnou součástí prezentace zlínského stavebnictví pro účastníky Mezinárodního kongresu bytové péče, který se konal na konci června 1935 v Praze. Hosté z celého světa měli možnost seznámit se nejen s pražskou architekturou, ale v programusjezdu byla také cesta do Zlína ve dnech 27.– 28. června. Stavební oddělení firmy Baťa připravilo pro účastníky tematickou výstavu v Památníku Tomáše Bati. Prezentovala výsledky zlínského stavebnictví a Baťovy mezinárodní bytové soutěže i s filmovými záznamy pracovních postupů při realizaci jednotlivých typů domků. Poté měli hosté možnost si tyto čtyři vybrané, v rekordním čase realizované, vzorové rodinné domky prohlédnout. Dokládaly rychlost výstavby i nízké stavební náklady firemních staveb. Kvůli návštěvě účastníků kongresu byly dokončeny již v červnu 1935, ale oficiálně zkolaudovány až o tři měsíce později.

Dvojdomek dnes neodpovídá původnímu návrhu. Byl doplněn přístavbami a fasády se stopou posuvného bednění překryla novodobá omítka ve světle šedé barvě. V roce 1966 byla povolena stavba garáží a průběžně probíhaly dílčí úpravy a opravy. Přesto patří tento dvojdomek k významným objektům městské památkové zóny a od roku 1958 je nemovitou kulturní památkou.

 

 

LH