en

Vila Stanislava Landy

Datace 1939
Kód Z2
Adresa U Zimního stadionu 3306, Zlín
MHD MHD: Sportovní hala (TROL 2, 7, 11, 12, 13, 14, BUS 31, 36, 90)
GPS 49.2172442N, 17.6586131E
  V průběhu 30. let, zejména v jejich druhé polovině, vyrostlo na okraji obytné čtvrti Letná hned několik rodinných domů, které mají individualizovanější formu než převážná část zdejších čtyřdomků, dvojdomků i jednodomků. Byly situované do jihovýchodního cípu čtvrti v její nejvýše položené části a přiléhaly těsně k zalesněnému terénu kopce Tlustá hora. Ukazují velmi dobře, že i v rámci přísně organizovaného, standardizovaného a stylově jednotného systému firemní výstavby bylo možné realizovat prostorově i dispozičně velkorysé variace baťovského bydlení. Domy však byly vyhrazeny pro zaměstnance podniku na významnějších pracovních pozicích, často pro vedoucí oddělení. Jednou z těchto vil, rozmístěných v bezprostředním okolí ulice Pod rozhlednou, je i dům postavený pro docenta chemie, profesora ČVUT Stanislava Landu a jeho rodinu. Předního odborníka Landu do Zlína z Prahy nalákal sám Jan Antonín Baťa s nabídkou, aby založil a vedl nové chemické oddělení v rámci obuvnického závodu. Landa přišel do Zlína v roce 1933 a během svého působení založil úspěšný chemický výzkumný ústav.
   V roce 1939 byl dům navržen s rovnou střechou, brzy byly plány přepracovány a na domě byla realizována stanová střecha. Dům je usazený v jedné linii s vilou určenou pro doktora Josefa Zavrtálka z roku 1936–1937 (projekt Vladimíra Karfíka), která se nacházela přes ulici. Stavba zároveň doplnila diagonálu zbylých tří větších rodinných domů ve svahu nad ulicí Pod rozhlednou. Od ulice si udržuje mírný odstup daný i sklonem terénu a je na ni napojena pomocí samostatné příjezdové komunikace. Podsklepení domu vytváří jeho venkovní přízemní betonovou podnož založenou na betonových pasech. Horizontálně rozložený dům o obdélníkovém půdorysu (13,35 × 10,25 m) se hlavním vstupem i garáží obrací směrem k ulici, ze všech stran je obklopený rozlehlou zahradou o velikosti 2 500 m2. Vstup s širokým, podélně orientovaným schodištěm je lemován ozdobně seskládaným geometrickým cihelným ornamentem. Uliční fasádu definuje kromě výrazného vstupu také pás schodišťového osvětlení tvořený americkými okny a dvě drobnější okénka do spíže a pokoje pro služku. Otevřená odpočinková terasa na západní straně domu se rozkládá po celé šířce objektu a představuje jeho poznávací znamení. Hladké jižní průčelí prolamují rozměrná trojdílná a čtyřdílná okna obytných místností.
   Vnitřní dispozice domu okamžitě prozrazuje, že nebyl určený pro řadového zaměstnance obuvnické výroby. Reprezentativní vstupní hala vedla jak do Landovy pracovny, tak i do obývacího pokoje tvořícího prostor sjednocený s jídelnou. Ta byla obsluhovaná z kuchyně s pracovní linkou přímo u okna a se spíží. Horní podlaží bylo přístupné pomocí zatočeného dřevěného schodiště doplněného dubovým madlem. Zatímco dvě prostorné ložnice směřují na jih k lesu, pokoj pro hosty je orientován na východ. Rodina měla k dispozici také samostatnou šatnu, z níž se vstupovalo na terasu vykládanou terazzem a do koupelny s toaletou, bidetem i vanou. V suterénu, odděleném od obytných pater železobetonovou stropní deskou, se kromě garáže nacházel sklep, prádelna se sušárnou, kotelna a sklad na uhlí.
   Po válce Stanislav Landa odešel ze Zlína do Záluží u Mostu, kde se podílel na obnově válkou poškozené továrny na syntetická motorová paliva. Dům změnil své majitele a do dnešních dní prodělal několik dodatečných zásahů, které mu příliš neprospěly. Původní venkovní terasa v patře je překryta mohutným prosklením s výraznými dřevěnými rámy a evokuje spíš zahradní přístavek. Změnilo se i rozložení vnitřních prostor. Na konci 50. a na začátku 60. let se intenzivně řešila adaptace vily pro potřeby mateřské školy. Přesto je i v současnosti dobře dochovaná originální podoba domu, a to včetně detailů, jako byly dřevěná garážová vrata, členění oken či rozložení hlavního vyvýšeného vstupu.
 
KE