Sousoší Rodina

V roce 1974 byl dokončen výškový dům se 180 bytovými jednotkami, zvaný Čedok podle návrhu zlínského architekta Jiřího Čančíka ze Stavoprojektu. Velkokapacitní obytná budova vyrostla jako součást tzv. SÍDLIŠTĚ STŘED GOTTWALDOV. O dva roky později bylo v okolí domu, v místě hlavního vstupu pro obyvatele domu, doplnilo sousoší nazvané Rodina. Autorem je Jiří Vlach, sochař, medailér, absolvent pražské VŠUP a pedagog na uherskohradišťské Střední škole uměleckoprůmyslové.

Trojici postav osazenou na obdélníkovém podstavci tvoří socha otce podepírajícího polo ležící matku, které na klíně sedí malé dítě. Společný pohled rodičů směřuje k dítěti, které vzpřímeně trůní a opětuje jejich pohled. Klasické pojetí obličejů a postav muže a dítěte narušuje jasně abstrahovaná forma matčiných nohou. Motiv „odpočívajících postav“ mohl být inspirován dobově oblíbeným dílem britského sochaře Henryho Moora, jehož dílo bylo v Československu populární mezi umělci i veřejností. V roce 1966 mu byla uspořádána samostatná výstava ve Šternberském paláci na Hradčanech ve spolupráci Národní galerie v Praze a The British Council v Londýně.

Vedle sochařských realizací se Jiří Vlach věnoval také medailérství, kresbě anebo reliéfům. K dalším sochám umístěným ve veřejném prostoru patří figura Dívky s kolem (1988) v Uherském Hradišti (ve spolupráci s architektkou J. Šimečkovou) v předprostoru nákupního střediska anebo socha Chlapce se stavebnicí (1977) opět v Uherském Hradišti.

Bezprostřední okolí obklopující sousoší Rodiny se od sedmdesátých let podstatně proměnilo stavbou obchodních domů od Šebestiána Zelina a velkokapacitních garáží Ivana Bergmana. Úzký pás zeleně, který je pro objekt dodnes zachován je často zanesen nepořádkem, parter výškového domu tvořící pozadí sousoší je výrazně narušeno vizuálním smogem.