Dům služeb Družstva invalidů Služba Gottwaldov – Integra

Bartošova ulice vedoucí od náměstí Míru směrem k vlakovému a autobusovému nádraží se ve třicátých letech 20. století proměnila v moderní bulvár plný funkcionalistických obchodních a bytových domů. Bývalá Malotova cukrárna (1933–1935) sousedila s obytným domem Karla Chudárka (1932) a módním salónem Františka Novosada (1933), za všemi návrhy stál architekt Miroslavem Lorencem.  V první polovině 80. let doplnil uliční řadu nový vícepodlažní objekt postavený pro Družstvo invalidů Služba Gottwaldov. Jejich dosavadní hygienicky a velikostně nevyhovující prostory byly asanované a všechny výrobní, prodejní i administrativní provozy obsluhované zaměstnanci družstva měly být nově sdruženy pod jednu střechu v centru Zlína. Důvodem Družstva invalidů Služba Gottwaldov byla snaha o lepší začlenění osob se změněnou pracovní schopností, ze 139 pracovníků nového centra služeb jich mělo být 35 invalidních.

Výstavba družstevního střediska se začala plánovat v roce 1978, kdy generální projektant, brněnský projektový ústav Českého svazu výrobních družstev v Praze, dodal první verzi projektu. Stavební povolení bylo vydáno o rok později, kolaudační rozhodnutí o poslední části stavby, civilním krytu v suterénu objektu, pochází z roku 1985. Dům služeb vyplnil nově vytvořenou proluku o rozměrech 31,5 m ze strany ulice Bartošovy a 37, 5 m směrem do dvora. Objekt o pěti nadzemních podlažích a suterénu citlivě reaguje na linii uliční čáry. Zatímco hlavní část fasády ji téměř neznatelně předstupuje, úzké, o dvě patra nižší spojovací partie jsou na obou stranách naopak od ulice zasunuty. Konstrukčně dům družstva Služba využil montovaný železobetonový skelet systému Priemstav Bratislava o půdorysném modulu 6 x 6 m.

Prodejní parter s velkorysými celoplošnými výkladci je koncipovaný jako zastřešené pochozí loubí vynášené silnými čtvercovými sloupy. Zákazníky vtahuje dovnitř vstup zdůrazněný drobným schodištěm. V projektu se počítalo s osazením parteru dekorativními výtvarně řešenými květináči s okrasnou květenou. Uliční průčelí bylo jednoduše rytmizováno pásy oken různých velikostí – v prvním patře se objevila velkoformátová skla, druhé a třetí nadzemní podlaží osvětlovala menší typová ocelohliníková otevírací okna oddělená meziokenními vložkami. Poslední patro charakterizovala otevřená sloupová lodžie, která tvořila terasu přístupnou z kanceláře předsedy družstva. Fasády byly obloženy deskami travertinu v broušené úpravě. Z téměř čtvercového půdorysu domu vystupovalo na dvorní straně požární schodiště s nákladním výtahem.

Objekt poskytl obyvatelům města řadu služeb od fotoopravny, elektra a hudebních nástrojů až po prostorné prodejny akvaristiky či prádla v přízemí. Zároveň ve svých interiérech, ve druhém a třetím nadzemním podlaží zajistil zázemí pro mnoho výrobních provozů jako výroba prádla, razítek, rytectví či vypínání záclon a deček. Ve čtvrtém podlaží fungoval kromě kancelářských prostor bufet, jídelna i telefonní ústředna. Celková správa a vedení družstva, účtárny a zasedací místnost se nacházely v posledním, pátém nadzemním podlaží. K dispozici byly také garáže v přízemí, pomocné provozy a sklady a kryt civilní obrany pro 135 osob. Vnitřní schodiště s osobním výtahem bylo situováno do centra dispozice, naproti něj vždy hygienické provozy a šatny pracovníků.

Dům označovaný jako Integra si uchoval svou obchodní a administrativní funkci až do roku 2023, kdy ho koupil nový majitel a objekt prochází rekonstrukcí. Původní architektonický výraz byl do té doby stále čitelný, zachována zůstala řada materiálů i detailů, včetně výtvarně pojednaného neonového nápisu Integra umístěného na fasádě nad hlavním vstupem. Jako mnoho dalších obchodních prostor v centru města však trpěl výrazným vizuálním reklamním smogem, který pokrýval téměř kompletně výkladce i sloupy v přízemí. Přesto reprezentuje kvalitní architekturu první poloviny osmdesátých let, která vstupuje do historického centra města ve vhodném měřítku, reaguje na okolní kontext, používá solidních materiálů a současných technologií a umožnila také uplatnění citlivé sociální politiky.

KE