Partyzán

Po skončení 2. světové války bylo v širším centru města umístěno několik pomníků připomínajících oběti padlých (rumunských, ruských a dalších zahraničních) vojáků a partyzánů. Jednoduché obelisky se nacházely například u budovy Tržnice, Velkého kina či u kostela sv. Filipa a Jakuba. Vypracování návrhu na Památník Rudé armády zadal Národní výbor v čele s Vilémem Morýsem v listopadu 1945 sochaři Vincenci Makovskému.

Vincenc Makovský byl pro představitele města jasnou volbou. Jeden z nejvýraznějších sochařů meziválečné generace spojil svoji profesní dráhu se Zlínem v roce 1939, když začal vyučovat na nově zřízené Škole umění. Jako vedoucí sochařského oddělení zde působil až do roku 1945, kdy přešel na Vysokou školu technickou v Brně. V realizaci památníku obětem 2. světové války se sochou partyzána se Makovský se Zlínem pomyslně rozloučil. 

Bronzová postava stojí v kontrapostu na vyvýšeném soklu ve středu zadní části obdélného kamenného kvádru. Centrální kompozici umocňují dva, na krajích osazené, nízké kamenné objekty kónického tvaru se jmény padlých. Pietní charakter pomníku zdůrazňuje postoj bojovníka v civilním šatu se sklopenou hlavou. V ruce drží kytici květin a samopal, přichází na hrob svých spolubojovníků.

První podoba památníku se v podnikových novinách Tep nového Zlína prezentovala v dubnu 1946. Jako jeho budoucí lokalita se uváděl prostor mezi Obchodním domem a (dnes zbouranými) Masarykovými školami. V průběhu příprav se však místo osazení změnilo, a na původní místo byla později situována socha Klementa Gottwalda. K oficiálnímu odhalení za zvuku fanfáry z Libuše a národních hymen došlo až v den druhého výročí osvobození Zlína 2. května 1947 na poklidném místě ve střední části dnešního parku Komenského. Památník byl orientovaný směrem do ulice Gahurova.

Podle dobových zpráv byly pod památník uloženy ostatky 39 příslušníků Rudé armády a 10 partyzánů. Dodatečně sem byla doplněna také pamětní deska připomínající Viléma Morýse (1904−1948), prvního předsedy Národního výboru, který stál v čele města Zlín v letech 1945−1948. Kromě desky se součástí památníku (dočasně) stal také emblém Sovětského svazu. Vincenc Makovský získal za sochu partyzána ocenění na zemské výstavě moravskoslezského výtvarného umění v Brně. Současná podoba památníku včetně Makovského sochy zůstala pietně zachována i přes několik rekonstrukcí, kterými park Komenského prošel. 

 

 

LŠ