en

Topografická mapa Zlína z počátku 50. let 20. století

Státní mapa odvozená byla zpracována na počátku padesátých let 20. století v měřítku 1 : 5000. Její podrobný obsah je kompilací různých katastrálních a topografických map včetně map na bázi třetího vojenského mapování. Původně měla sloužit státním úřadům jako provizorium, využívala se ovšem po celou druhou polovinu minulého století až do počátku devadesátých let. Její jednotlivé listy se průběžně, přibližně po deseti až patnácti letech, aktualizovaly a mírně se od sebe graficky liší.

Mapa dokumentuje podrobně proměny městské krajiny i extravilánu, jejichž poměr se během druhé poloviny 20. století stále výrazně proměňoval ve prospěch zastavěných ploch. Ve Zlíně neexistuje diskontinuita ve stavební činnosti, která je typická pro jiná města v Československu ve druhé polovině čtyřicátých let a v padesátých letech.

Naopak zde pokračoval výzkum a vývoj ve stavebnictví. Zaměřoval se na typizaci a standardizaci, což vyústilo v první panelový dům zam.zlin.eu/objekt/69-prvni-panelak-g40, a na výstavbu bytového fondu, tyto experimenty vyústily na počátku padesátých let v první panelový dům označovaný jako G40 (link). Výrazně se upřednostňovaly vícepatrové – ať už cihlové, nebo později panelové – bytové domy oproti rodinným domům (dvoj- či čtyřdomkům).

Tak vznikla na přelomu čtyřicátých a padesátých let čtvrť Obeciny (čtvrť Julia Fučíka), v polovině padesátých let třípodlažní bytové domy na Lazech a od roku 1958 se stavěla Bartošova čtvrť. Dílčí asanace ve prospěch výstavby bytových domů proběhly např. v lokalitě na Padělkách. Po zlínském starostovi byly ve východní části města pojmenovány Morýsovy domy (1950).

Samostatným, a v Československu pro své urbanistické i estetické kvality ojedinělým, projektem bylo sídliště Jižní Svahy budované na zelené louce na severní straně souvislé zlínské zástavby po roce 1970 (lzam.zlin.eu/stezka/13-sidliste-jizni-svahy-i-etapa). Jeho počátky zachycuje revize mapy datovaná do poloviny sedmdesátých let.

Vznikaly ovšem také administrativní a veřejné budovy a také dopravní stavby, které si často vyžádaly asanace starší zástavby včetně historických předměstí předmoderního Zlína (např. Trávník v oblasti autobusového nádraží), jak je patrné na revizi mapy z konce osmdesátých let. Mnohé z těchto komplexů i solitérních staveb zásadně proměnily panorama města.

Kartografické reprezentace Zlína (Gottwaldova) druhé poloviny 20. století se druhově výrazně rozrůznily. Důvodem nebyla – na rozdíl od ostatních měst v Československu –narůstající „kartografická gramotnost“ čili schopnost číst mapy, a tudíž větší poptávka po nich, a dále systematická snaha státu prostřednictvím produkce státních podniků zmapovat města a regiony standardizovanými mapami a seznámit s nimi veřejnost.

V případě Zlína se naplno projevila proměna jeho statusu. Až pod názvem Gottwaldov, platným od 1. ledna 1949, se zařadil mezi krajská města (1949−1960, opět od roku 2001) a naplno se také projevil fakt, že se stal městem okresním. I když se měl stát centrem soudního okresu již v roce 1913, fakticky k tomu kvůli první světové válce došlo až o deset let později, 1. října 1923. Žádost zastupitelstva města na zřízení politického okresu byla ovšem tehdy odložena a prošla až v říjnu 1935.

Příslušné státní úřady s okresní působností se ustavovaly postupně až do roku 1939. Po skončení druhé světové války proběhla reforma, v jejímž důsledku mj. vznikl nový okres Gottwaldov, který byl vymezen přibližně v dosavadních hranicích politického okresu Zlín, výrazně pak územně rozšířen v roce 1960. V takové podobě přetrval gottwaldovský (a od roku 1990 opět zlínský) okres až do roku 2003. K dispozici je tedy celá řada map okresu i plánů Gottwaldova a později opět Zlína, určených pro potřeby jak státních úřadů a podniků, tak široké veřejnosti.

(ECH)

 

 

 

Topografická mapa Zlína  z počátku 50. let 20. století

Autor:

Název:

Státní mapa odvozená 1 : 5000, 9-1, 8-1, 7-1, 9-2, 8-2, 7-2, 9-3, 8-3, 7-3

Datace:

1951

Měřítko:

1 : 5000

Technika:

barevný tisk

Rozměry:

plán na více listech

Uložení:

Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, Praha