en

Orientační plán města Zlína k roku 1937

Dramatická proměna podoby i celkového charakteru Zlína je patrná také na orientačních plánech. V jistém smyslu ji korunovalo dokončování administrativní tovární budovy 21, tedy „mrakodrapu“, v době vydání tohoto plánu. Orientační plány se začaly spolu s příležitostnými tisky propagujícími Zlín vydávat od konce dvacátých let. Město nabylo rozlohy a počtu obyvatel, kdy se orientační plán stal užitečnou pomůckou nejen pro návštěvníky, ale také pro místní obyvatele.

S orientačními plány se bylo možné v meziválečném Zlíně setkat nejen ve formě tiskovin (vydávala je firma Baťa, pod dalšími jsou podepsány Živnostensko-průmyslová záložna ve Zlíně nebo knihkupec B. Siegel), ale také v ulicích v podobě informačních panelů. Zlín nebyl centrem turistického regionu ani vyhledávanou turistickou destinací sám o sobě, nicméně reprezentace města dbala na sebeprezentaci a zaváděla moderní infrastrukturu, k níž orientační pomůcky a propagační materiály vybavené mapou a plánem bezpochyby patřily.

Orientační plán z roku 1937 spadá do vrcholného období, které zlínská kartografická produkce zažívala ve třicátých letech 20. století, a to co do počtu plánů, tak co do jejich grafické i obsahové propracovanosti. Jeho původní verze byla vytvořena v návaznosti na Základní plán upravovací obcí Velkého Zlína z roku 1934, jehož některé výkresy byly zhotoveny ve stejném měřítku.

Celý soubor připravoval minimálně do roku 1933 František Lýdie Gahura a roku 1936 byl schválen jako základní dokument, podle něhož se měl řídit rozvoj tzv. Velkého Zlína. Počítal s rozvojem stále rostoucího průmyslového – v té době třicetitisícového – střediska v aglomeraci o 100 000 obyvatel, přičemž se týkal celého podřevnického údolí. Předpokládal další koncentraci průmyslových závodů, které bylo nutno mimo Zlín rozvíjet i v blízkých Otrokovicích-Baťově a Napajedlích.

V roce 1937 měl za sebou Zlín nejen vytvoření kapacitní tepny od východu k západu včetně asanace jižní fronty náměstí Míru, ale také první úpravy rodícího se náměstí Práce, alternativního centra města před vstupem do továrny. Půdorys tohoto prostoru zčásti vytyčila vlečka do cihelny na úpatí severních svahů Tlusté hory a zčásti neustále se proměňující areál továrny, který zapříčinil i přeložení silnice na Malenovice a dále na západ. Náměstí Práce bylo neustále předmětem úvah architektů a urbanistů, na plánu jsou již patrné budovy internátů, obchodní dům a velké kino, tržnice i Masarykovy školy.

(ECH)

 

 

Orientační plán města Zlína k roku 1937

Autor:

anonymní plán, vydala Živnostensko-průmyslová záložna ve Zlíně

Název:

Orientační plán města Zlína. M: 1 : 5760. 1934. Doplněno v r. 1937

Datace:

1937

Měřítko:

1 : 5760

Technika:

barevný tisk

Rozměry:

295×485 mm

Uložení:

MZA v Brně – SOkA Zlín, Sbírka soudobé dokumentace