Dům pana Františka Nohála
Datace
1936–1937
Architekt/ka
Antonín Peléšek
Stezka
Nebaťovský Zlín
Kód
Z6
Adresa
třída Tomáše Bati 37, Zlín
MHD
MHD: Dlouhá (TROL 2, 4, 5, 8; BUS 33, 35, 36, 38)
GPS
49.2254056N, 17.6710069E
V roce 1936 si nechal František Nohál, velkoprodejce tabáku ve Zlíně, postavit činžovní dům na nároží třídy Tomáše Bati a ulice Potoky. Zařadil se tak do skupiny prosperujících podnikatelů, kteří investovali své finance do činžovních domů s nájemními byty a obchodním parterem.
Čtyřpodlažní budova s kulatým nárožím a rovnou střechou stojí v mírném svahu. Dům byl umístěn jen několik desítek metrů od (dnes již neexistující) vily paní Šallerové, funkcionalistického skvostu třicátých le od Miroslava Lorence. Ostatní zástavba se rozvíjela pomalejším tempem, uliční řady lemující hlavní tepnu narušovalo množství proluk či nízkých domů. Objekt na exponované parcele měl udat podobu vznikající moderní, funkcionalisticky řešené ulici a tím změnit charakter „nebaťovské části“ města v jeho širším centru. Podoba domu byla stanovena přesným zadáním, které musel objednavatel spolu se svým stavebníkem, zednickým mistrem Antonínem Peléškem, dodržet.
Minimalisticky řešenou bíle omítnutnutou fasádu domu Františka Nohála člení pouze třídílná, jemně zapuštěná okna v obytných patrech. Objekt o půdorysu nepravidelného písmene L disponoval třemi obchodními jednotkami s velkoryse prosklenými výkladci v přízemí, na které navazovalo zázemí pro prodejce a sušárna pro nájemníky. V parteru se nacházel také skromnější jednopokojový byt s kuchyní a pokojem pro služku. Obytné prostory ve druhém až čtvrtém podlaží, prosvětlené jednoduchými okny, již byly shodné. Každá etáž nabídla svým obyvatelům dva luxusní byty – jeden třípokojový s kuchyní, pokojem pro služku a lázní, druhý dvoupokojový doplněný opět o kuchyň, pokoj pro služku a koupelnu. Ložnice s balkóny byly orientovány směrem do vnitrobloku. Vstup do obytné části byl vložen mezi dvě prodejny směrem ze třídy Tomáše Bati. Patra byla propojena dvouramenným schodištěm umístěným uprostřed dispozice.
V průběhu 2. poloviny minulého století dům sloužil původnímu účelu, v obchodních prostorách fungovalo například knihkupectví, sídlo zde na čas našla také pobočka Československých aerolinií. V osmdesátých letech byl obchodní parter doplněn o římsu pro reklamní neonové nápisy. Dům, který ve třicátých letech udával tón celému nároží, je dnes v mnoha ohledech značně zanedbán, fasáda zešedla, byla vyměněna okna a obchodní parter je poznamenán vizuálním smogem. Přes veškeré změny zůstala originální forma stále čitelná.