Dvojdomek s přístavbami (řeznictví+obchod)
Urbanistické plány architekta Františka Lýdie Gahury daly Zlínu v průběhu 20. a 30. let podobu zónovaného města, kde mají všechny funkce svou pevně danou polohu. Pracovní zóna, obytný okrsek, školní čtvrť a obchodní a společenské centrum rozvíjejícího se firemního sídla společnosti Baťa byly od sebe prostorově oddělené. Přesto na sebe zároveň logicky navazovaly, podle toho, jak se pracovník firmy městem podle svého denního rozvrhu pohyboval. Postupně se však ukázalo, že rozsáhlé čtvrti rodinných domů je potřeba doplnit i drobnými prodejnami, odpočinkovými či sportovními plochami a vzdělávacími středisky. První koncentrovaná obytná zóna Letná získala v roce 1941 menší nákupní prostor díky adaptaci původního domku v ulici Na Vyhlídce.
Podsklepený dvojdomek typu 1928 byl realizován v letech 1930–1931 jako součást skupiny 99 dvojdomků v ulicích Na Vyhlídce, Na Včelíně a Lipová. Již během 30. let byla v jeho přízemí zbudována prodejní plocha, ale až 10 let po dostavění byl v letech 1940–1941 rozšířen a upraven pro potřeby prodejny, mlékárny i řeznického úseku s jatkami. Standardizovaná kubická hmota dvojdomku dostala po obou stranách přízemní přístavky verandového typu – levý pro mlékárenský krám, pravý pro masnu a řeznictví. Oba byly přístupné přímo z ulice samostatnými vstupy s drobným proskleným výkladcem, podobně jako centrální obchodní plocha, a svým vybavením splňovaly přísné hygienické standardy. Mlékárna (3,5 × 3,77 m) osvětlená bočním oknem byla i zevnitř propojená s vedlejší prodejnou pomocí nově probouraného vstupu. Její interiér byl do výše 1,8 m obložený kachličkami, byla vybavena prodejním pultem s nepropustnou deskou, elektrickou lednicí a fajánsovým umyvadlem. Z velkorysé prodejny se vcházelo dále do rozsáhlého skladovacího zázemí o dvou průchozích místnostech. Masný úsek roztažený po celé délce přízemí (3,5 × 8,09 m) byl od ostatních z hygienických důvodů oddělený a vstupovalo se do něj pouze zvenčí z ulice. Stejně jako mlékárna byl vysoko od betonové podlahy s cementovým potěrem obložen kachličkami. Horní podlaží domku, které původně představovalo odpočinkové zázemí dvou samostatných bytů, bylo spojené a sloužilo jako kompaktní bytová jednotka pro provozovatele obchodních ploch. Do této soukromé obytné části se dalo dostat přímo ze skladu za hlavní prodejnou, kde byla umístěna předsíň i koupelna s vanou a toaletou, přístupná také personálu. V patře se netradičně nacházela kuchyň, obývací místnost, ložnice a dětský pokoj.
Půldomek byl v obchodní funkci využíván dlouhá desetiletí až do roku 2017, kdy byla zdejší drobná prodejna smíšeného zboží uzavřena. Jeho adaptovaná podoba z roku 1940–1941 je sice čitelná, ale zároveň do velké míry překrytá pozdějšími nánosy – dřevěným laťkovým obkladem celé přízemní plochy, dodatečnými vyzděním dřívějších obchodních výkladců či moderními reklamními plochami a poutači. V současnosti dům čeká na svůj další osud a zatím postupně chátrá.
KE