Nájemní dům s restaurací (Myslivna)

Návrh zlínského nájemního domu s vinárnou nechala Olga Pažoutová v dubnu 1938 upravit zlínským stavitelem Bohumilem Zámečníkem. Ten dal objektu čtyři nadzemní podlaží, upustil od terasy vedoucí po celé délce posledního podlaží a zmizely i vstupní dvoukřídlé dveře, kterými se měl návštěvník po schodech dostat do (taktéž nerealizovaného) sálu v suterénu budovy. 

Skloubením Lánikova a Zámečníkova návrhu vznikl jednoduchý nájemní dům s vinárnou v přízemí. Parter byl od zbytku světle omítnuté fasády odlišen travertinovým obkladem s velkými okny a prosklenými dveřmi, nad nimiž dominoval neonový nápis „Vinárna Myslivna“. Plné, v krajích zaoblené balkony v prvním patře sloužily jako dekorativní prvek jinak střídmé fasády. Nad úrovní přízemí bylo průčelí domu pojato velmi jednoduše jako pravidelný rastr čtyřdílných oken. Fasádu doplňovaly dva stožáry na vlajky oddělující řady oken a jemná římsa ukončila poslední řadu oken.  

Přízemí domu sloužilo provozu restaurace, vinárny a jejich zázemí, hosté měli k dispozici jeden ze salonků. V obytných patrech se nacházelo šest dvoupokojových bytů, na každém poschodí dva. Byty měly shodné dispoziční řešení – hlavní obytné pokoje směřují k hlavní ulici a kuchyň, spižírna či pokoj pro služebnou jsou orientované severně, do vnitrobloku. V suterénu byly umístěné sklepy, kotelna, prádelna, mandlovna a další ze salonků. V červnu roku 1939 byl spuštěn provoz samotné Myslivny, kterého  se ujal manžel majitelky domu František. 

František Pažout si pro návrhy interiéru vybral malíře a spisovatele Jana Kobzáně (1901-1959), žáka Maxe Švabinského z AVU v Praze, který krátce pracoval v reklamním oddělení firmy Baťa, mimo jiné navrhl i firemní logo. Interiéry Myslivny vyzdobil v tradičním mysliveckém stylu (vycpaná i stažená zvířata i obrazy s mysliveckou tématikou). Salonek v suterénu budovy nazvaný Kobzáněm Valašská idyla naopak odrážel vášeň majitelů pro folklor. Mimo dřevěné trámy, obložení a vyřezávané sloupy zde byly prostory doplněny pestrobarevnou výmalbou s florálními motivy, krojovanými postavami nebo nápisem „VÍTAJTE“. Dům s vinárnou se brzy stal známým útočištěm představitelů zlínské kulturní a umělecké scény i vedení firmy Baťa. Mezi pravidelné hosty patřili například sochař Vincenc Makovský a malíři Karel Hofman a Vladimír Hroch.

V návaznosti na dokončení stavby, v polovině roku 1939, začalo vznikat i venkovní posezení za domem, které představovalo atraktivní lákadlo pro hosty. Pod projektem zahrádky je podepsán zednický a tesařský mistr František Flašar, na návrzích však pravděpodobně spolupracoval Jan Kobzáň, výzdoba opět odkazuje na tradiční dřevěnou valašskou architekturu. Součástí zahrádky byla také veranda s kulečníkem a kuželky, hudební pavilon, taneční parket uprostřed, posezení v oddělených boxech po stranách a doplňující garáže. Zahradní posezení muselo ustoupit výstavbě výškových domů na začátku šedesátých let.  V té době, patřil provoz Myslivny pod správu Restaurací a jídelen n. p. v Gottwaldově. Svou popularitu si i Myslivna zachovala i nadále.

Restaurace byla po roce 1989 navrácena rodině původních majitelů a s drobnými provozními úpravami a několika dalšími změnami majitelů je stále v provozu. Hlavní prostor restaurace i obou salonků stále odkazuje k původní podobě. Venkovní posezení se přesunulo před budovou a oproti meziválečnému období dostalo výrazně méně kultivovanou podobu reklamního přístřešku zakrývajícího vstupní parter. Zmizelo i původní travertinové obložení na úrovni přízemí, stožáry na vlajky i reklamní neon s nápisem Vinárna Myslivna.

 

 

SK