en
Hledat
Hledat   en de

rodina Brösslerova

Datace 1937–1939
Stezka Domy a lidé
Kód Z18
Adresa Bratři Sousedíků 1710, Zlín
MHD MHD: Randýskové (TROL 4, 5)
GPS 49.2173475N, 17.6448911E
Literatura
  • Martin Marek, V čase výstavby. Baťovské podnikatelské aktivity v Sezimově Ústí v prvních letech provozu, Jihočeský sborník historický 83, 2014, s. 273-320


< předchozí objekt, následující objekt >

Ve standardním dvojdomku typu 1928 v první dělnické čtvrti Letná žila v letech 1937–1939 rodina Brösslerova. Dům, který firma Baťa pronajímala svým zaměstnancům, byl postaven v roce 1931 v ulici Pod Rozhlednou (dnes Bří Sousedíků), kde stojí v téměř nezměněné podobě dodnes.
 
Otto Brössler, rodák z Uherského Hradiště, se se svou manželkou Jetty Hornung, narozenou v polské Osvětimi, usadili ve Zlíně v lednu 1937. Ve stejném roce se jim zde narodil syn Karel. Otto Brössler získal díky své kvalifikaci v automobilovém průmyslu místo vedoucího autodílen a garáží firmy Baťa. Na komplikující se postavení občanů židovského původu v krizovém období 1938–1939 zareagovali manželé Brösslerovi vyřízením cestovních pasů s povolením vycestovat do evropských i mimoevropských zemí, které získali na konci března 1939.
 
Narůstající restrikce spojené s okupací v roce 1939 se ve firmě Baťa projevily požadavkem německých okupačních úřadů, aby koncern Baťa, pracující na vojenských dodávkách pro Wehrmacht, nezaměstnával židovské osoby. Firma v této době vybavovala kvalifikovanými strojaři dceřinou společnost v Sezimově Ústí, proto vyslala Ottu Brösslera 15. listopadu 1939 na Táborsko. Pracoval tam jako zámečník a podobně jako ve Zlíně získal podnikové bydlení, v domku č. p. 252. Vzhledem ke své kvalifikaci se i později vyhnul nuzným pracovním i bytovým podmínkám, kterým museli čelit členové židovského stavebního komanda. Ti byli v Sezimově Ústí nasazení na nucené práce ve firmě Baťa od června 1941. Až do druhé poloviny roku 1942, kdy deportace do terezínského ghetta nabraly masový ráz, jich zde pracovalo okolo sedmdesáti. Následně jich ubývalo a poslední byli propuštěni v souvislosti s transporty v roce 1943.

Terezínskému ghettu se nevyhnula ani rodina Otty Brösslera. Odjela transportem Cb dne 16. listopadu 1942. Avšak Ottu Brösslera zatklo gestapo o šest dní dříve na základě anonymního udání, že poslouchá zakázaný zahraniční rozhlas, a do transportu tak putoval z vazby. Jejich byt vyrabovalo gestapo a odcizilo přitom veškeré cenné vybavení domácnosti.

Pobyt v terezínském ghettu se stal osudným jejich synu Karlovi, který zde krátce po příjezdu (27. února 1943) podlehl tyfu. V Terezíně byli manželé Brösslerovi vězněni až do roku 1944. Otto byl 28. září 1944 transportován do koncentračního tábora v Osvětimi, odkud pokračoval 25. ledna 1945 do koncentračního tábora v Mauthausenu a 16. února 1945 do sousedního tábora v Gusenu, kde se dožil osvobození. Jetty Brösslerová následovala svého muže do koncentračního tábora v Osvětimi 4. října 1944. Po selekci byla prakticky obratem převezena do koncentračního tábora ve Flossenbürgu. Osvobození se dočkala v koncentračním táboře v Mauthausenu. Manželům Brösslerovým se tak nelidské podmínky šoa podařilo přežít. Měli více štěstí než mnozí jejich příbuzní, kteří po transportu z Terezína zahynuli ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi.
 
Otto Brössler se však na Táborsko vrátil s podlomeným zdravím. Celé dva roky, až do února 1947, se léčil z následků plicní tuberkulózy, nejprve v nemocniční péči, následně v domácím ošetřování a nakonec ambulantně. V září 1946 si manželé Brösslerovi zvolili za své nové bydliště Ostravu. Otto zde získal zaměstnání v Koskově strojírně jako instruktor a později povýšil na vedoucího. Zároveň se připravoval na otevření vlastní autodílny ve Stodolní ulici. V pozměněných poměrech, již jako zaměstnanec Československých stavebních podniků v Ostravě, počátkem roku 1949 Otto svou živnost odhlásil.
 
Na konci 40. let čekala manžele Brösslerovy další životní změna. Za pomocí dvou podpůrných židovských organizací (Federation of Australian Jewish Welfare Society a American Joint Distribution Committee) usilovali o emigraci do zahraničí. Ucházeli se o vystěhovalecká víza do Austrálie, současně usilovali o emigraci do nově vzniklého státu Izrael. V dubnu 1949 získali od československých úřadů povolení k odchodu do Izraele. V nové zemi se manželé Brösslerovi usadili v městě Ramat Gan. Poté jejich stopa načas mizí. Vynoří se až v šedesátých letech, kdy u německých úřadů žádali finanční kompenzaci za perzekuci z doby nacistické diktatury.

 

MM

 

Otto Brössler

Datum a místo narození: 11. 11. 1904, Uherské Hradiště
Přechodné bydliště: Bratři Sousedíků (dříve Pod Rozhlednou), č. p. 1710, Zlín
Trvalé bydliště: Uherské Hradiště
Datum přijetí do firmy Baťa: 16. 1. 1937
Vykonávaná práce: vedoucí autodílen firmy Baťa ve Zlíně
Datum propuštění: 15. 11. 1939
Důvod propuštění: přestup do zřizované baťovské koncernové továrny MAS v Sezimově Ústí
 

Jetty Brösslerová

Datum a místo narození: 4. 11. 1906, Oświęcim (Osvětim)
Přechodné bydliště: Bratři Sousedíků (dříve Pod Rozhlednou), č. p. 1710, Zlín
Trvalé bydliště: Uherské Hradiště
Zaměstnání: v domácnosti
 

Karel Brössler

Datum a místo narození: 16. 9. 1937, Zlín
Přechodné bydliště: Bratři Sousedíků (dříve Pod Rozhlednou), č. p. 1710, Zlín
Trvalé bydliště: Uherské Hradiště
 
 
 
 
 
 
 
Prameny:

 


 

 

 

Fotografie