en
Hledat
Hledat   en de

rodina Brichtova

Datace 1935–1939
Stezka Domy a lidé
Kód Z18
Adresa Dlouhá (dříve ulice Potoky) 2699, Zlín
MHD MHD: Lešetín I. (BUS 38)
GPS 49.2290986N, 17.6708681E


< předchozí objekt, následující objekt >
Marie Pipalová, manželka zlínského autodopravce Lea Pipala, si v roce 1934 nechala postavit dvoupodlažní dům na ulici Potoky podle plánů Stavební kanceláře Václava Špidly (dokončen v říjnu 1934). Celou plochu přízemí zabíraly garáže, v patře se nacházely dva dvoupokojové byty se sdílenou lázní, toaletou a prádelnou. Dům prošel několika úpravami, stavitel Josef Winkler zvýšil stropy dílny (1944) a architekt František Lýdie Gahura navrhl přístavbu stejně vysoké tovární budovy (1947) se samostatným vstupem. Obě části propojil schodištěm prosvětleným luxfery. V té době sloužil dům jako lisovna umělých hmot a nástrojárna. Po roce 1948 byla firma Leo Pipala znárodněna a fungovaly zde provozovny Okresního průmyslového podniku, roku 1968 došlo k adaptaci budovy pro administrativu podniku.
Do novostavby se v roce 1935 přistěhovali židovští manželé Evžen a Dora Brichtovi se svými dvěma dětmi, Arnoštem a Lýdií. V období první republiky podnikali Brichtovi v oděvním průmyslu, v čase hospodářské krize se několikrát stěhovali, až zakotvili ve Zlíně. Evžen Brichta zde vedl vlastní, průměrně prosperující revizní kancelář pro účetnictví. Klientelu nacházel mezi drobnými živnostníky. Manželka Dora si načas otevřela menší provozovnu na výrobu pleteného konfekčního zboží, ve které zaměstnávala dvě dělnice. Dospívající syn Arnošt ve Zlíně studoval měšťanskou školu a následně nastoupil jako tzv. mladý muž (učeň) k firmě Baťa. Po propuštění z firmy v listopadu 1939 (zřejmě z rasových důvodů) si našel v Praze místo soustružníka u firmy Ing. K. Stočes. V prosinci 1939 se prozradilo, že Evžen Brichta byl členem odbojové skupiny Obrana národa, proto spolu se synem ilegálně opustili protektorát. K útěku do Francie použili tzv. balkánskou cestu na trase Slovensko–Turecko.
Kvůli obavám z obtíží na cestě zůstaly matka Dora a dcera Lýdie v protektorátu. Podobně jako většinu osob židovského původu podléhajících rasovým zákonům je čekala pod nacistickým režimem nemilosrdná perzekuce. Z nového bydliště na Malém náměstí č. p. 26 v Holešově (dnešní náměstí Dr. Edvarda Beneše) byly 23. 1. 1943 transportovány do ghetta v Terezíně. Již o tři dny později pokračovaly transportem do koncentračního tábora v Osvětimi, kde byly obě zavražděny.
Mezitím otec Evžen a syn Arnošt narukovali 10. února 1940 ve francouzském Adge do formující se československé zahraniční armády. Bývalý štábní kapitán Evžen Brichta působil po většinu války jako referent osobního oddělení. Syn Arnošt, který se zapojil do bojů ve Francii a později v Británii, prošel při vojenské službě také několika odbornými kurzy. V srpnu 1944 se Arnošt Brichta vylodil ve Francii v rámci československé samostatné obrněné brigády. Velel tanku v bojích u Dunkerquu, později povýšil na velitele tankové čety. Ve Francii se také dočkal konce druhé světové války. Za aktivní účast v bojích obdrželi oba Brichtové několik československých vojenských vyznamenání. Evžen, povýšený do hodnosti majora, převzal Československý válečný kříž, medaili za zásluhy a československou vojenskou pamětní medaili, nadporučík Arnošt Brichta vedle téže pamětní medaile získal ještě medaili za chrabrost.
Arnošt Brichta stihl v Anglii odmaturovat, v osvobozeném Československu potom zahájil vysokoškolské studium strojního inženýrství. Brzy jej přerušil a získal zaměstnání jako generální zástupce několika zahraničních firem na československém trhu. Jeho otec po odchodu z armády v roce 1947 pracoval v synově kanceláři.
Po únorovém puči v roce 1948 se Arnošt Brichta se svou manželkou Libuší rozhodli emigrovat z Československa do Izraele. V červenci 1949 legálně vycestovali společně s dalšími jedenašedesáti osobami židovského původu transportem Hagany přes italský přístav Bari. Pro podezření z nežidovského původu se rozhodli z Izraele vrátit do Evropy. Na čas se usadili v Británii, kde Arnošt Brichta studoval filozofii a pracoval u britské společnosti Baťa. Následně nastoupil jako pedagog na Vysokou školu v britském Walesu. Po deseti letech se s manželkou přestěhoval do Austrálie, kde rovněž působil jako vysokoškolský pedagog. Po pádu komunistického režimu v Československu 1989 se příležitostně vracel do své rodné země.
 
 
MM
 

 

Evžen Brichta

Datum a místo narození: 22. 5. 1889, Holešov
Přechodné bydliště: Dlouhá (dříve ulice Potoky), č. p. 2699, Zlín
Trvalé bydliště: Holešov
Datum příchodu do Zlína: 1. 9. 1935
Vykonávaná práce: účetní ve vlastní revizní kanceláři
Úmrtí: 21. 10. 1959
 

Dora Brichtová

Datum a místo narození: 30. 1. 1890, Rožnov pod Radhoštěm
Rodné příjmení: Morgenstern
Přechodné bydliště: Dlouhá (dříve ulice Potoky), č. p. 2699, Zlín
Trvalé bydliště: Holešov
Datum příchodu do Zlína: 1. 9. 1935
Vykonávaná práce: vedení dílny na výrobu pleteného konfekčního zboží, práce v domácnosti
 

Arnošt Brichta

Datum a místo narození: 28. 6. 1921, Holešov
Přechodné bydliště: Dlouhá (dříve ulice Potoky), č. p. 2699, Zlín
Trvalé bydliště: Holešov
Datum příchodu do Zlína: 1. 9. 1935
Datum přijetí do firmy Baťa: 18. 8. 1936
Vykonávaná práce: Mladý muž (učeň) ve firmě Baťa, a. s., Zlín
Datum propuštění: 25. 11. 1939
Důvod propuštění: „po vzájemné dohodě“ (propuštěn z rasových důvodů)
 

Lýdie Brichtová

Datum a místo narození: 11. 11. 1924, Holešov
Přechodné bydliště: Dlouhá (dříve ulice Potoky), č. p. 2699, Zlín
Trvalé bydliště: Holešov
Datum příchodu do Zlína: 1. 9. 1935
Vykonávaná práce: školačka
 
 
 
 
 
 
 
Prameny:
 
  • Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín, Okresní úřad Zlín I., kart. 716, i. č. 1053.
  • Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín, Okresní úřad Zlín I., kart. 506, i. č. 399, živnostenské oprávnění: Brichtová Dora.
  • Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín, fond Okresní úřad Zlín I., kn. 20, pasová evidence, č. 1980 / 1939.
  • Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín, fond Baťa, a. s., Zlín, sign. II/2, kart. 1074, inv. č. 30, poř. č. 6, zaměstnanecká karta: Brichta Arnošt.
  • Židovské muzeum v Praze, Dokumentační sbírka, sign. INTERVIEW JMP.925, interview: Brichta Arnošt.
  • Židovské muzeum v Praze, Dokumentační sbírka, sign. SHOAH/PERS/OP/045/83532 a SHOAH/PERS/OP/045/83538,dvě fotografie Arnošta Brichty v zahraniční armádě v roce 1940.
  • Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sbírka Kvalifikační listiny, Brichta Evžen, Brichta Arnošt.
  • Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sbírka Kmenové listy, Brichta Evžen.
  • Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sbírka „24“, Brichta Evžen.
  • Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Kartotéka vyznamenání, Brichta Evžen, Brichta Arnošt.
  • Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sbírka Osvědčení dle zákona 255/1946 Sb., čj. 66261/47.
  • Archiv bezpečnostních složek, fond Židovské organizace, sign. 425-191-31, str. 26, Brichta Arnošt.
  • Centrální databáze obětí shoa, Yad Vashem, Jeruzalém – Dora Brichtová (citováno dne 21. 5. 2023: https://yvng.yadvashem.org/nameDetails.html?language=en&itemId=1919199&ind=1">https://yvng.yadvashem.org/nameDetails.html?language=en&itemId=1919199&ind=1 ).
  • Centrální databáze obětí shoa, Yad Vashem, Jeruzalém – Lýdie Brichtová (citováno dne 21. 5. 2023: https://yvng.yadvashem.org/nameDetails.html?language=en&itemId=1904278&ind=1">https://yvng.yadvashem.org/nameDetails.html?language=en&itemId=1904278&ind=1 ).
 

 

Fotografie