en
Hledat
Hledat   en de

rodina Sträusslerova

Datace 1934–1939
Stezka Domy a lidé
Kód Z18
Adresa Zálešná III 2619, Zlín
MHD MHD: Zálešná V. (TROl 2, 4, 5, 8)
GPS 49.2306289N, 17.6861978E
Literatura
  • Jan Beránek, Pátrání po Silvestrovi. Válečné osudy Baťovců v Singapuru, Praha 2020, s. 313–319
  • Josef Vaňhara, Pohledy do včerejšků Zlína, Zlínsko od minulosti k současnosti, s. 119, 122
  • Eugen Sträussler, J. Lízal, Zdravotnictví, Zlínský okres. Pomocná kniha pro školy i pro širší veřejnost, Zlín 1937, s. 128–139


< předchozí objekt, následující objekt >

Ani útěk na druhou stranu zeměkoule nemusel židovským osobám přinést únik před válečným běsněním. Příkladem takové válečné oběti je rodák z Děčína-Podmokel, MUDr. Eugen Sträussler. Již v posledním roce studia medicíny v Brně nastoupil jako medik do zlínské Baťovy nemocnice, kde po absolutoriu v roce 1932 začal působit jako externí lékař a v průběhu let se vypracoval na zástupce primáře. Stejně jako další lékaři Baťovy nemocnice pracoval současně pro firmu Baťa jako „revizní“ lékař. Stopu jeho působení nacházíme na mnoha desítkách karet baťovských zaměstnanců, kteří byli přijati do baťovských závodu v průběhu 30. let. Výrazný otisk razítka Dr. E. STRÄUSSLER s charakteristickou parafou jeho podpisu vepsanou v kolonce o zdravotní klasifikaci jsou na kartách nepřehlédnutelné. Své několikaleté poznatky o zdravotní a sociální péči na jihovýchodní Moravě pak shrnul s J. Lízalem v kapitole o zdravotnictví v odborné publikaci Zlínský okres.
 
Ve Zlíně se doktor Sträussler nejspíše seznámil se svou budoucí manželkou Marthou, rozenou Beckovou, která pracovala ve firmě Baťa od 19. července 1927. Archivně doložena je její pracovní pozice v gumárenských provozech u cívkování. V souladu s dobovými požadavky ukončila svou pracovní kariéru 12. června 1934, jen 11 dní před plánovanou svatbou s Eugenem. Měsíc po sňatku jim ubytovací oddělení závodů přidělilo nájemní byt v podnikovém rodinném domku na Zálešné. Nově postavený standardní jednodomek s verandou byl kolaudován v květnu 1934 a nabídl páru komfortní zázemí samostatně stojícího domku s velkorysým obývacím pokojem v přízemí a třemi pokoji v patře. Manželé Sträusslerovi zde vychovávali své dva syny, staršího Petra a mladšího Tomáše. V roce 1936 přibyla k domku garáž.
 
Krátce před příchodem nacistů rozhodl baťovský management ve Zlíně, že doktor Sträussler odjede jako lékař do baťovské regionální pobočky v Singapuru. Za tímto účelem absolvoval odborné obuvnické školení v kurzech firmy Baťa a celá jeho rodina absolvovala lékařské vyšetření pro pobyt v tropických oblastech. K legálnímu odjezdu rodiny Sträusslerovy došlo 25. dubna 1939, šest týdnů po vzniku protektorátu.
 
K válce se však schylovalo nejen na evropském kontinentě, ale i v jejich novém asijském působišti. Japonsko, které představovalo hlavní hrozbu pro britské kolonie na Dálném Východě, uzavřelo v roce 1940 bližší vojenskou spolupráci s nacistickým Německem a fašistickou Itálií. Singapur přitom zaujímal strategickou pozici na cestě z jihovýchodní Asie do Britské Indie a Austrálie.
 
Krátce před japonskou invazí do Malajsie v prosinci 1941 vstoupili čeští pracovníci firmy Baťa do singapurské domobrany (Local Defence Corps). Zatímco rodiny baťovských zaměstnanců, včetně manželky Eugena Sträusslera Marthy a obou jejich synů, se zavčas přeplavily do bezpečnější Britské Indie, MUDr. Sträussler se aktivně účastnil obrany Singapuru. Těsně před pádem města se evakuoval pravděpodobně na lodi SS Redang, na níž přišel 13. února 1942, společně s několika dalšími baťovskými zaměstnanci po japonském torpédovém útoku, o život. Evakuovaní rodinní příslušníci žili po celou dobu války v nejistotě, co se s muži v Singapuru stalo. Teprve po válce se postupně dovídali o jejich osudu.
 
Ovdovělá manželka Martha se později provdala za britského důstojníka Kennetha Stopparda, který adoptoval oba její syny. Mladší syn Tom Stoppard se později proslavil jako dramatik a scénárista; je například spoluautorem scénáře k filmu Zamilovaný Shakespeare. Pod záštitou Nadace Charty 77 je jeho jménem od roku 1983 udělována cena autorům českého původu za význačné esejistické dílo.
 
 
MM

 

MUDr. Eugen Sträussler

Datum a místo narození: 7. 1. 1908, Podmokly, okres Děčín
Přechodné bydliště: Zálešná III, č. p. 2619, Zlín
Trvalé bydliště: Francouzská, Brno
Datum přijetí do Baťovy nemocnice: 4. 2. 1932
Vykonávaná práce: sekundární lékař v Baťově nemocnici ve Zlíně
Datum a důvod propuštění: 23. 3. 1939, „na vlastní žádost“
Datum odjezdu z protektorátu: 25. 4. 1939
Úmrtí: 13. 2. 1942

 

Martha Sträusslerová

Datum a místo narození: 11. 7. 1911, Rousínov, okres Vyškov
Rodné příjmení: Becková
Přijaté příjmení: Stoppard
Přechodné bydliště: Zálešná III, č. p. 2619, Zlín
Trvalé bydliště: Francouzská, Brno
Vykonávaná práce: 19. 7. 1927 – 12. 6. 1932 ve firmě Baťa; následně práce v domácnosti

 

Petr Sträussler

Datum a místo narození: 21. 8. 1935, Zlín
Přijaté příjmení: Stoppard
Přechodné bydliště: Zálešná III, č. p. 2619, Zlín
Trvalé bydliště: Francouzská, Brno

 

Tomáš Sträussler

Datum a místo narození: 3. 7. 1937, Zlín
Přijaté příjmení: Stoppard
Přechodné bydliště: Zálešná III, č. p. 2619, Zlín
Trvalé bydliště: Francouzská, Brno
 
 
 
 
 
 
 
 
Prameny:
 

 

 

Fotografie