Kamila Ornsteinová

Dynamický růst průmyslu lákal do zlínské aglomerace každoročně tisíce zájemců o práci. Mnozí se zde také natrvalo usadili. Plnoprávnými občany města se však stali až po přiznání domovské příslušnosti městským zastupitelstvem. Z přijetí do svazku obce vyplývalo několik výhod. Právoplatní občané se mohli v obci nerušeně zdržovat a v případě nouze mohli žádat o chudinské zaopatření. Získáním volebního práva měli současně příležitost ovlivňovat dění v obci; právo spolurozhodovat o každodenních záležitostech je symbolicky (ale i ryze prakticky) propojilo s celou komunitou.

 

Podle zákona se k podaným žádostem o přijetí do svazku obce musela samospráva vyjádřit po nepřetržitém desetiletém pobytu žadatele. Pokud se jednalo o profitující podnikatele, dobře honorované manažery či kvalifikované pracovníky se stabilními příjmy, vyhovovalo zastupitelstvo jejich žádostem i dlouho před uplynutím této lhůty. Naopak zastupitelé zamítali žádosti v situaci, kdy materiální zajištění žadatelek či žadatelů vzbuzovalo obavy z jejich budoucí nesolventnosti.

 

Na konci 30. let tvořila agenda domovského práva nejrozsáhlejší bod pravidelných zasedání zlínského zastupitelstva. Na každé schůzi se hlasovalo o desítkách případů a rozhodovalo se podle předem přijatého stanoviska městské rady. Novinkou bylo přiznání zlínské domovské příslušnosti českým uprchlíkům ze zabraných Sudet na základě výměru okresního úřadu ve Zlíně.

 

V červnu 1939 projednávalo městské zastupitelstvo také žádost vdovy Kamily Ornsteinové. Její záležitost představovala pravděpodobně historicky jediný případ, kdy zastupitelstvo tvořené baťovskou kandidátkou jednalo proti vlastní městské radě a svému odboru. Současně byla asi i jediným případem za celou dobu nacistické okupace, kdy členové zastupitelstva nehlasovali jednotně. Vedle argumentace zastupitelstva je zajímavá také výše požadovaného poplatku, která se zcela vymyká dobovým zvyklostem (poplatky bývaly obvykle stanoveny od několika desítek po pět set korun):

 

 

Abychom pochopili důvod, pro který se Kamila Ornsteinová tímto neobvyklým způsobem zapsala do historie Zlína, musíme si blíže představit její dosavadní život a zejména přiblížit události, které hlasování zastupitelstva přecházely. Kamila Ornsteinová se narodila 12. 2. 1892 do učitelské rodiny Hynka a Hany Ledererových. Poměrně stabilní sociální zázemí se propsalo i do budoucích životů jejích tří sourozenců. Bratr Otto se stal obchodníkem, sestra Irma se provdala za spolumajitele pražské firmy Prima a druhá sestra Hedvika si vzala za manžela čalouníka, majitele bytového domu.

 

Kamila Ledererová se v říjnu 1925 provdala za Desideria Ornsteina, toho času studenta lékařské fakulty Německé univerzity v Praze. Její o dva roky mladší partner, budoucí zubní lékař, pocházel z Mukačeva, kde jeho otec Ludwig zastával funkci přednosty (vedoucího pracovníka) berního úřadu. V mukačevské nemocnici se na studentské praxi seznámil s jejím tehdejším ředitelem Bohuslavem Albertem, pozdějším ředitelem nemocnice ve Zlíně. Vazba na primáře Alberta byla možným motivem k pozdějšímu odchodu Ornsteinových na východní Moravu. Než se však manželé Kamila a Desiderius Ornsteinovi se svými dvěma malými dětmi Evou (1927) a Petrem (1933) v roce 1935 přestěhovali do Zlína, prošel si doktor Ornstein několika zubními klinikami v Praze, Blatné, Lounech a ve Veselí nad Lužnicí.

Ve Zlíně byl Desiderius Ornstein přijat 2. května 1935 do tzv. zubního (stomatologického) oddělení. Krátce bydlel v přiděleném pokoji v hotelu Společenský dům. Ještě v létě téhož roku rodině přidělili podnikový byt na Kotěrově ulici č. p. 1670. Na žádost doktora Ornsteina se čtyřčlenná rodina nakonec usadila v lépe vyhovujícím standardním dělnickém dvojdomku typ 1928 na ulici Lipová č. p. 1647 (dostavěn 1931) ve čtvrti Letná. Moderní třípokojový byt s kuchyní, koupelnou a zahradou představoval v té době ve Zlíně standard pro kvalifikované zaměstnance Baťova koncernu. 

 

Do života židovské rodiny Ornsteinových se koncem 30. let začala propisovat přijímaná protižidovská opatření. Podobně jako ostatní židovští lékaři se Ornsteinovi začali připravovat na odchod do bezpečnější ciziny, čemuž nasvědčuje vydání pasů okresním úřadem ve Zlíně 27. ledna 1939 s povolením vycestovat i do mimoevropských zemí. Odchod se však rodině nezdařil, navíc po okupaci zbytku českých zemí nacistickými vojsky čekalo židovské lékařky a lékaře propuštění ze služeb veřejných nemocničních zařízení.

 

Doktor Ornstein považoval situaci své rodiny za bezvýchodnou a rozhodl se pro radikální řešení. Dne 22. března 1939 podřezal v bytě břitvou obě své děti a napadl i manželku Kamilu vracející se z nákupu. Té se podařilo jeho útoku ubránit. Poté doktor Ornstein utekl do nedalekého hotelu Společenský dům, z jehož desátého patra se vrhl dolů. Sebevražedné pokusy židovského obyvatelstva se staly smutnou realitou březnových dnů roku 1939. Jen o den později se v hotelu Společenský dům ubytovala 56letá Antonie Auerbachová z Olomouce se svým manželem, která se zde z obav o jejich budoucnost oběsila.

 

Vdova Kamila Ornsteinová, právoplatná občanka Zlína, dlouho v baťovské metropoli nezůstala. Ještě roku 1939 se přestěhovala za svým bratrem Ottou na pražský Žižkov do Kostkovy ulice. Jednou z mála stop jejího pražského pobytu je dochované trestní řízení, ve kterém ji pražská policie od listopadu 1941 stíhala za částečné zakrytí povinně nošené židovské hvězdy na veřejnosti. Z jejího dodatečného odvolání mimo jiné vyplývá, že ji tehdy čekala náročná operace, navíc trpěla nemocemi ledvin, plic a srdce. Zdravotní stav jí tak prakticky nedával šanci přežít podmínky, které pro osoby židovského původu připravil nacistický bezpečnostní aparát. V rámci tzv. konečného řešení židovské otázky byla v červnu 1942 Kamila Ornsteinová z Prahy násilně transportována na východ; cílovou stanicí jejího transportu s označením Aah se stalo ghetto Ujazdów, kde byla pravděpodobně zavražděna.

 

 

MM

 

 

Datum a místo narození: 12. 2. 1892, Hostouň

Rodné příjmení: Ledererová

Přechodné bydliště: Praha XI, Kostkova 5

Trvalé bydliště: Lipová 1647, Zlín

Datum příchodu do Zlína: léto 1935

Vykonávaná práce: práce v domácnosti

 

Datum a místo narození: 28. 11. 1894, Mukačevo

Přechodné bydliště: Lipová 1647, Zlín

Trvalé bydliště: Mukačevo

Datum příchodu do Zlína: 2. 5. 1935

Vykonávaná práce: lékař ve stomatologickém oddělení

Datum úmrtí: 22. 3. 1939

 

Datum a místo narození: 21. 1. 1927, Praha-Smíchov

Přechodné bydliště: Lipová 1647, Zlín

Trvalé bydliště: Mukačevo

Datum příchodu do Zlína: léto 1935

Vykonávaná práce: školačka

Datum úmrtí: 22. 3. 1939

 

Datum narození: 8. 8. 1933

Přechodné bydliště: Lipová 1647, Zlín

Trvalé bydliště: Mukačevo

Datum příchodu do Zlína: léto 1935

Vykonávaná práce: dítě v domácnosti

Datum úmrtí: 22. 3. 1939