en
Hledat
Hledat   en de

Miloš Knesl

Datace 1935–1937
Stezka Domy a lidé
Kód Z18
Adresa Hluboká 795, Zlín
MHD MHD: Slovenská (TROL 1, 3, 8, 11, 12, 13; BUS 13, 90)
GPS 49.2231803N, 17.6732008E
Literatura
  • , Pamětní deska hrdinovi, Naše Pravda, 4. 10. 1966, s. 1


< předchozí objekt, následující objekt >

Rodinný dům č. p. 795 na rozhraní ulic Hluboká a Prlovská vznikl přístavbou dvorního křídla k přízemní budově (z roku 1922), která sloužila pro ubytování cihlářů. V roce 1932 byl adaptován a nastaven podle plánů stavitele Josefa Winklera. Dvě bytové jednotky v patře doplňovala třetí v přízemí společně s provozními místnostmi, jako byly dílna, prádelna a sklepní prostory. V roce 1933 se jeden z přízemních pokojů využíval jako obchodní prostor. Jeden z nájemních bytů obývali v polovině 30. let bratři Kneslové, zaměstnanci firmy Baťa.
 
Sepsání životopisu interbrigadisty M. Knesla, zejména pak rekonstrukci posledních roků jeho života, ztěžuje nepatrné množství autentických dobových pramenů. K dispozici jsou však zápisky ve zlínských poválečných kronikách zaznamenané na připomínku jeho válečných aktivit. Studovat lze také archivované vzpomínky jeho přeživších spolubojovníků. Při listování v dobových novinách zase nacházíme články, které v jubilejních dnech oslavovaly jeho hrdinství. Nově jsou dostupné také internetové stránky věnované jeho bojovému nasazení.
 
Přes různou kvalitu pramenů a faktografické rozpory se nejčastěji uvádí ve zhuštěné podobě tento příběh: Miloslav Knesl, dělník ve firmě Baťa, vyslyšel výzvu na obranu španělské republiky napadené povstaleckými jednotkami generála Francisca Franca a v říjnu 1936 odcestoval s falešným pasem do Španělska. Tam se postupně zapojil do bojů na několika frontách. Při vojenské operaci jeho partyzánského oddílu na záchranu několika set zajatých žen a dětí byl v létě 1938 těžce zraněn, zajat pučisty a v jihošpanělské Seville následně veřejně popraven středověkým škrticím nástrojem – garrotou.
 
Když však pečlivě shromáždíme střípky dobových informací, začne se tento obraz značně problematizovat. Interbrigadista Knesl se nejmenoval Miloslav, neodcestoval do Španělska na podzim 1936, nepodílel se na záchranné operaci žen a dětí a kupodivu se ani nenarodil 6. září 1903, jak je uvedeno na Památníku osvobození v parku Komenského ve Zlíně. Navzdory těmto zjištěním jeho příběh neztrácí na dramatičnosti a jeho vystoupení se zbraní v ruce proti diktátorovi Francovi ve španělské občanské válce není méně inspirativní.
 
Miloš Knesl (* 31. 10. 1908) se se svým o rok starším bratrem Jaromírem (* 16. 8. 1907) a o několik let mladším Františkem (* 30. 10. 1911) narodili do rodiny Františka a Marie Kneslových, provozovatelů pekařství a krupařského obchodu na Husově třídě č. p. 40 v Jaroměřicích nad Rokytnou. Životy obou starších bratří byly již od mládí úzce propojené a toto pouto je provázelo až do Milošovy předčasné smrti.
 
Dětství prožili bratři Kneslové v rodných Jaroměřicích, kde také absolvovali školní docházku. Ve 2. polovině 20. let se rodina odstěhovala do Znojma. Dospívající Jaromír a Miloš, oba vyučení mlynáři, se v této době postupně osamostatnili. Jaromíra na konci roku 1929 nacházíme nejprve v mlýně bratří Rychnovských v Lukách nad Jihlavou, odkud odešel v únoru 1930 do Rakouska. Miloš koncem 20. let střídavě pobýval v rodných Jaroměřicích a v Praze, kde si na magistrátním úřadu na Smíchově nechal v lednu 1928 úředně potvrdit přestoupení z církve římskokatolické do církve československé.
 
Vztah jednotlivých rodinných příslušníků k religiozitě ukazuje míru liberálního prostředí u Kneslů. Zatímco matka Marie Kneslová zůstávala římská katolička, otec František prakticky okamžitě po zformování národní Církve československé požádal úřady v únoru 1921 o imatrikulaci do jejich řad. O sedm let později jej do stejné církve následoval i prostřední syn Miloš. Naproti tomu nejmladší syn František opustil v roce 1931 římskokatolickou církev a zůstal bez vyznání. Nejstarší syn Jaromír si stejný krok nechal v únoru 1936 potvrdit Okresním úřadem ve Zlíně.
 
Osudy bratrů Kneslových se začínají ke Zlínu přibližovat začátkem prosince 1930, kdy Miloš, vyučený mlynářskému řemeslu, nastoupil k firmě Baťa. Ke koncernu si ale nevytvořil zvlášť silné pouto a již po necelých třech letech dal v říjnu 1933 ve firmě výpověď. Naproti tomu Jaromír, který přišel do Zlína v srpnu 1931, hodlal, jak se alespoň z počátku zdálo, spojit svou profesní dráhu se světově působícím koncernem dlouhodobě. Coby zapracovaný dělník byl v průběhu dalších pěti let činný nejen ve východomoravské metropoli, ale podnik jej vysílal coby instruktora do nově zakládaných zahraničních poboček koncernu. V prosinci 1933 odcestoval na roční pracovní pobyt do britské baťovské továrny v East Tilbury u Londýna. Po dalších třech měsících ve zlínských provozech odjel v březnu 1935 opět na delší pobyt do koncernové továrny v nizozemském Bestu.
 
Podzim roku 1935 je spojen s druhým pobytem Miloše Knesla v baťovské metropoli. Miloš se 10. září přistěhoval za svým bratrem Jaromírem, bydlícím v Hluboké ulici č. p. 795 v podnájmu u Karla Branče. V té době Jaromír pracoval jako dělník v hračkářském oddělení gumárenských provozů firmy Baťa. Miloš se do Zlína přistěhoval z Prahy-Vršovic, kde pracoval v otcově obchodní společnosti s dřívím Knesl. Do firmy Baťa nastoupil 5. listopadu 1935.
 
 Ve druhé společné zlínské etapě se bratři Kneslové prokazatelně angažovali v levicovém hnutí. Oba měli být členy komunistické strany a pro své levicové aktivity se brzy dostali do hledáčku zlínského policejního úřadu, což byl bezpečnostní orgán města kontrolovaný baťovským zastupitelstvem. Ve snaze odhalit členy levicového kroužku zahájila policie rozsáhlé pátrání, které vyvrcholilo přepadením trampské chaty bývalého baťovského zaměstnance Zdeňka Mencla v katastru Ludkovic v neděli 20. září 1936 o čtvrté hodině ranní.
 
Výsledkem prohlídky osmi přítomných nocležníků bylo zabavení šestice fotografií s námětem španělské občanské války, několika komunistických brožur a po zjištění totožnosti také okamžité propuštění tří účastníků z firmy Baťa „pro špatnou práci“. Vedle obou bratrů Kneslových šlo i o dalšího rodáka z Jaroměřic nad Rokytnou Františka Fialu. Druhého dne večer proběhla v bytě Kneslových domovní prohlídka, která přinesla zadržení jedné pohlednice ze sběrací akce ve prospěch španělské mládeže.
 
Osud republikánského Španělska, jak dosvědčuje opakované zajištění španělského materiálu, nebyl Miloši Kneslovi lhostejný. Po krátkém mezičase stráveném v rodině nejmladšího bratra Františka Knesla v pražských Záběhlicích, obchodníka s uhlím a dřívím, se Miloš vrátil zpět do Zlína. Zde si na okresním úřadu pro jeho benevolentní postoj k vydávání cestovních dokladů nechal začátkem ledna 1937 prodloužit platnost cestovního pasu s povolením pro všechny evropské státy a ještě téhož měsíce odcestoval do republikánského Španělska. Půldruhého roku pak bojoval ve vojenských a partyzánských jednotkách na různých frontách. Po zajetí při bojové akci v létě 1938 byl pravděpodobně popraven v jihošpanělské Seville, ale způsob popravy není znám. Spolubojovníkem mu po určitý čas byl také Jaroslav „Jarin“ Hošek, jeden ze skupiny kontrolovaných na chatě v Ludkovicích. Na paměť vojenského vystoupení Miloše Knesla ve španělské občanské válce na straně obránců republiky nese jedna z ulic ve zlínské Bartošově čtvrti od roku 1966 jeho jméno.
 
Výše uvedená vzájemná provázanost bratrů Kneslových a hlubší zakotvení Jaromíra ve zlínském prostředí vedly časem pravděpodobně i k přeznačení Milošova jména na Miloslav, které proniklo nakonec i do veřejného prostoru (zlínský památník, kroniky aj.). Od Miloše, familiárně označovaného zlínskými přáteli jako Míla, a Jaromíra, nazývaného Slávek (na jednom z pravidelně konaných sčítáních lidu je uveden jako Jaroslav!), byl již jen krůček, aby pozdější historické záznamy popisovaly Miloše jako Miloslava. Podobně se líčení Milošova života v některých detailech kryje s Jaromírovým působením a občas si z jeho osudů i leccos vypůjčuje.
 
Mezitím co se Miloš angažoval ve Španělsku, starší bratr Jaromír, který Zlín neopustil, se pro své levicové postoje dostal do hledáčku bezpečnostního aparátu natrvalo. Během následujících let absolvoval předvolání, výslechy, domovní prohlídky i zajištění ve vazbě od předválečné policie, německého gestapa i poválečné vyšetřující komise ONV hned několikrát.
 
Osudy bratrů Kneslových se i po Milošově smrti ještě jednou dramaticky proťaly. Před Vánocemi 1944 byl Jaromír předvolán na zlínské gestapo, kde byl vyslýchán pro podezření z účasti ve španělských interbrigádách. Teprve u výslechu vyšlo najevo, že Jaromír byl opět zaměněn za Miloše.
 
 
MM

 

Miloš Knesl

Datum narození: 31. 10. 1908

Přechodné bydliště: Hluboká 795, Zlín

Trvalé bydliště: Jaroměřice nad Rokytnou, č. p. 40

Pobyt ve Zlíně: 1930–1937 s přerušením v letech 1933–1935

Odjezd do Španělska: leden 1937

Datum předpokládaného úmrtí: 28. 7. 1938

 


Jaromír Knesl

Datum narození: 16. 8. 1907

Přechodné bydliště: Hluboká 795, Zlín

Trvalé bydliště: Znojmo, č. p. 8

Zaměstnání ve firmách Baťova koncernu: 18. 8. 1931 – 25. 9. 1936, 13. 5. 1942 – 26. 10. 1948


 
 
 
 
 
 
 
 
Prameny:
 
  • Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Třebíč, pracoviště Moravské Budějovice, fond Národní škola chlapecká Jaroměřice n. Rokytnou, i. č. 135, 144, 151, 152, 153.
  • Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Jihlava, fond Archiv obce Luka nad Jihlavou, i. č. 18, Hlášení vojínů v záloze.
  • Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín, fond Baťa, a. s., Zlín, sign. II/2, kart. –, inv. č. 7a a inv. č. 8a, Knihy přijatých, Knesl Miloš, č. 56021 a Knesl Jaromír, č. 64491.
  • Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín, fond Archiv města Zlín, inv. č. 1118 (kart. 581 – Fiala František, kart. 585 – Knesl Jaromír, kart. 589 – Mencl Zdeněk)
  • Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín, fond Okresní úřad Zlín I., kn. 19, pasová evidence, č. 5 / 1937.
  • Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín, fond Okresní národní výbor Zlín I. – Trestní nalézací komise, kart. 30, č. 1183.
  • Národní archiv v Praze, fond Policejní ředitelství Praha II – všeobecná spisovna 1931–1940, kart. 7556, sign. K1953/10 Miloš (Knesl Miloš) a kart. 7556, sign. K1953/16 (Knesl František starší).
  • Národní archiv v Praze, fond Policejní ředitelství Praha II – evidence obyvatelstva, (Knesl Miloš, Knesl František starší, Knesl František mladší).
  • Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Třebíč, fond Okresní úřad Moravské Budějovice, č. ukl. j. 682, poř. č. 1 – Sčítací operát 1910: Jaroměřice nad Rokytnou, Husova třída, č. p. 40 (citováno dne 17. 11. 2023: https://www.mza.cz/scitacioperaty/digisada/detail/16440?image=226104010-000393-000173-000932-000682-01-MB0227-01220.jp2" style="text-decoration-line: none;">https://www.mza.cz/scitacioperaty/digisada/detail/16440?image=226104010-000393-000173-000932-000682-01-MB0227-01220.jp2 ).
  • Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Třebíč, fond Okresní úřad Moravské Budějovice, č. ukl. j. 766, poř. č. 1 – Sčítací operát 1921: Jaroměřice nad Rokytnou, Husova třída, č. p. 40 (citováno dne 17. 11. 2023: https://www.mza.cz/scitacioperaty/digisada/detail/15956?image=226104010-000393-000000-00000N-000766-01-MB0343-00410.jp2" style="text-decoration-line: none;">https://www.mza.cz/scitacioperaty/digisada/detail/15956?image=226104010-000393-000000-00000N-000766-01-MB0343-00410.jp2 ).

 
 
 

 

 

Fotografie