Obchodní a činžovní dům Karla Chudárka

Na místě přízemního domku v Bartošově ulici (dříve Kovářská) vyrostl v roce 1932 čtyřpodlažní dům nabízející obchodní místnosti v parteru s činžovním bydlením ve vyšších patrech. Podnikatel Karel Chudárek, majitel strojního bednářství, zadal projekt architektu Miroslavu Lorencovi, který si v roce 1931 po odchodu ze Stavebního oddělení firmy Baťa otevřel ve Zlíně svou vlastní projekční kancelář. 

Dům pro Karla Chudárka byl postaven v rychlém tempu během jednoho roku. Žádost o povolení pochází z 2. poloviny ledna 1932, žádost o kolaudaci je datována k 29. září stejného roku. Jen o rok později jej na sousední parcele doplnil oděvní dům podnikatele Františka Novosada a o několik desítek metrů výše směrem k náměstí Míru potom proslulá Malotova kavárna, obě budovy podle projektu Miroslava Lorence.

Čtyřpodlažní dům s rovnou střechou vynáší železobetonová konstrukce, která končí v prvním patře, pouze dva schodišťové pilíře procházejí všemi patry. Jednoduše řešené průčelí do hlavní ulice je v parteru rozděleno vjezdem pro zásobování a do zbývajícího prostoru byly umístěny dva obchody s navazujícími sklady a potřebným zázemím. Světlá výška komerčních místností má 3,20 m. Výkladce ze železných rámů se zrcadlovým sklem doplňovaly kyvadlové dveře. Podobně jako u jiných Lorencových domů i zde obchody obíhá římsa pro reklamní nápisy. Břizolitovou fasádu v obytných patrech prolamuje pravidelný rastr tříčlenných oken. V nerealizovaném návrhu doplňují prostřední řadu oken do ulice subtilní balkony, ty se nakonec nachází jen ve vnitrobloku, kde přiléhají ke kuchyním.  

Vnitřní členění bytů je v prvním až třetím patře shodné. V každém podlaží, která propojuje dvojramenné schodiště, jsou dva byty. Jeden třípokojový poskytující komfortní vybavení s kuchyní, na niž navazovala jídelna, velká předsíň se spíží a koupelnou, do ulice byly orientovány dvě ložnice. Druhý byt disponoval pouze jedním pokojem a kuchyní s předsíní a koupelnou. Světlá výška obytných pater je 2,80 m. Všechny byty využívají celou délku domu, takže jsou prosvětlené ze severní i jižní strany. V suterénu byla vedle sklepních kójí také prádelna, do sklepů přivádějí světlo zasklené šachty s luxferovými tvárnicemi. Dopravu uhlí ze sklepů do jednotlivých pater usnadňoval výtah s elektrickým pohonem.

V průběhu 2. poloviny 20. století sloužily obchodní jednotky více provozovnám, v 50. letech například Oděvnímu podniku města Gottwaldov, v 60. letech zde našla sídlo podniková prodejna textilu Mladost. V současné době je dům v poměrně zachovalém stavu včetně původního členění oken a dokládá vysoký obytný standard činžovních domů, který se díky Miroslavu Lorencovi ve Zlíně ve 30. letech objevil. Největším zásahem byla výměna výkladců, které nyní překrývá vizuální smog.