en

Čtvrtdomky s neomítanou fasádou

Datace 1926–1927
Kód Z2
Adresa Mostní 962, Zlín
MHD MHD: Na Vyhlídce (TROL 4, 5)
GPS 49.2188050N, 17.6542039E
V první polovině 20. let zintenzivnila firma Baťa své aktivity v oblasti ubytovací politiky a realizovala hned několik variant obytného zázemí pro zaměstnance (řadové domy s mansardovou střechou, čtyřdomek s mansardovou střechou, omítaný čtyřdomek typu A, B). Tato raná experimentální fáze výstavby přinesla důležité zkušenosti a poznatky, které vedly k zformování architektonické podoby i stavebně technologického řešení podnikového bydlení na další dvě desetiletí.
Přelomovým obytným typem se nakonec stal neomítaný čtyřdomek, poprvé postavený ve čtvrti Letná. Dům o čtyřech stejných bytových jednotkách se samostatnými vstupy byl poprvé replikovaný v sérii přes 200 standardizovaných kusů. V letech 1926–1927 zaplnily tyto čtyřdomky zejména nižší část svažitého terénu Letné, čtvrti přiléhající těsněji k továrně kolem ulic Mostní, Kotěrova a Vysoká. Vedoucí Stavebního oddělení František Lýdie Gahura úzce navázal na urbanistický návrh svého učitele Jana Kotěry, který přišel už o desetiletí dříve s konceptem dělnické čtvrti zahradního charakteru. Jednotlivé čtyřdomky s rovnou střechou jsou natočené po vrstevnicích. Domy se díky tomu dotýkají uliční čáry pouze jedním rohem a reagují individuálně na sklon terénu, čímž se docílilo finanční úspory při stavebních úpravách i působivých pohledů narušujících možnou vizuální jednotvárnost kolonie.
Podsklepené čtyřdomky jsou koncipované jako podélné objekty o rozměrech 14,75 × 8,90 m s dvojicí vstupů na kratších stranách. Průčelí domů zůstávají obnažená, tentokrát už je nepřekrývá vrstva omítky. Červeň neomítaných cihel kontrastuje s bílými rámy jednoduchých oken organizovaných do čtvercových tabulek (vždy po dvojici na patro + menší okénko do kuchyně) a betonovou podnoží. Jejich dispozice vychází z dřívějšího omítaného čtyřdomku, ale doznala ještě většího zjednodušení a opouští předsíně vysunuté z hmoty domu. Každá jednotka má v přízemí k dispozici drobnou kuchyň, obývací pokoj, koupelnu s vanou a toaletou a spíž. Hygienické zázemí je záměrně kvůli spádování střechy do středu umístěné do centrální části domu. Horní patro bylo přístupné pomocí schodiště vedoucího po užší straně objektu a ústilo přímo do ložnice. Tu bylo možné případně přepažit na dva menší pokojíky.
Aby se docílilo co největší rychlosti a efektivity výstavby, byl celý proces realizace přísně promyšlený, zorganizovaný a rozplánovaný do nejmenších podrobností. Detaily jako vstupní dveře, okenní rámy či zábradlí schodišť byly typizované pro všechny domy.
Čtyřdomky poskytly v rozmezí dvou let prudké navýšení obytných kapacit v majetku podniku, což bylo v době zásadního ekonomického růstu mimořádně důležité. Brzy se však ukázalo, že pro menší rozměry a nižší obytný komfort nebudou pro další hromadnou výstavbu rodinného bydlení tím nejvhodnějším typem. Zůstaly tedy vyhrazené spíše pro dělnické profese a v dalších firemních obytných zónách, jako je Zálešná, Podvesná či Díly, už se objevují jen výjimečně. V následujícím vývoji firemní kultury bydlení je nahradil mnohem pohodlnější a pro rodinný život lépe vybavený dvojdomek. Čtyřdomky lze nalézt ještě ve 30. letech například ve firemních pobočkách typu Otrokovice-Baťov. Po 2. světové válce se k typologii domku o čtyřech bytech vrátil architekt Miroslav Drofa, který pro čtvrť Podvesná navrhl modernizovanou verzi se vstupy na čelních stranách.
Čtyřdomky na Letné jsou dnes součástí městské památkové zóny Zlín a podléhají regulaci nežádoucích novodobých úprav. Ve zcela původním stavu včetně dochovaných detailů se však nachází jen minimum z nich. Většina prošla více či méně zdařilými rekonstrukcemi, svědčícími o změně společenského klimatu ve městě, které již není ovlivněno působením jednoho dominantního průmyslového podniku.

 

 KE