Reliéfní stěna

V roce 1982 byla dostavěna nová budova detašovaného pracoviště Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze podle projektu architekta Arnošta Kubečky. Souběžně s ní vznikla také reliéfní stěna uzavírající vstupní atrium. Jejím autorem je jeden z dlouholetých pedagogů školy architekt a designér František Crhák (1926–2011). 

Elegantní několikametrová zaoblená stěna byla obložena profilovanými duralovými plechy střídajícími konvexně-konkávní tvary. Vnitřní meziprostor nechal Crhák vydláždit kamenným obkladem a do jeho střední části nainstaloval betonový květináč. Podoba stěny i obkladů vychází z metody výtvarné geometrie, kterou Crhák na škole vyučoval. Jedná se o metodu, která je „založena na hře, intuici a estetických složkách jako jsou proporce, kompozice, vyváženost, plynulost, tangenciální návaznost křivek mezi sebou atd.“ Tento postup byl u stěny využit prostřednictvím jednoho unikátního tvaru, jehož seskládáním do různých kompozic vznikla organická struktura s proměnlivou tvarovou dynamikou.   

V průběhu 90. let byla stěna rozebrána, jednotlivé prvky byly postupně odcizeny. Původní podobu připomíná jen fragment několika plechů, které v roce 2015 restauroval Jan Zhoř. V budově bývalé VŠUP dnes sídlí Univerzita Tomáše Bati. 

 

LŠ