en

Zrození hvězdy

Datace –1979
Architekt/ka Šebestián Zelina
Umělec/Umělkyně Zdeněk Kovář
Stezky
Kód
MHD MHD: Dvacátá (BUS 38)
GPS 49.2232583N, 17.6574786E
Literatura
  • Zdeněk Kovář, Ľubica Zábranská , Zdeněk Kovář a jeho žáci (katalog výstavy), Praha 1987
  • Zdena Bakešová, Symfonie pro dvě ruce, Rudé právo LXII/LXIII, 1982, s. 5
  • , Monumentální tvorba 1945–1985 , Rudé právo LXV, 1985, s. 5

Z roku 1978 pochází návrh objektu Zrození hvězdy, který byl o rok později osazen na atice nákupního střediska Panorama na okraji nově vznikajícího sídliště Jižní Svahy. Autorem objektu je jeden z nejvlivnějších regionálních umělců Zdeněk Kovář, sochař, designér a pedagog na detašovaném pracovišti Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, kteréžto v Gottwaldově fungovalo od roku 1959. 
Plochou červenou pěticípou hvězdu, symbol socialismu, přepracoval Kovář do dynamické prostorové kompozice s jasnými výtvarnými kvalitami. Kromě této ocelové sochy vytvořil Kovář ještě menší varianty, které byly k vidění na souborných výstavách. Jednou z nich byla výstava sochařských děl v architektuře (Vyznání životu a míru, Jízdárna Pražského hradu, 1985). 
Podle kritiky Kovář dokázal spojit „vyhraněné sochařské cítění, které si odnesl od svého učitele Vincence Makovského, se smyslem pro cit tvaru a jeho funkčnost, jaký si vypěstoval během desítek let, co se věnuje průmyslovému designu – zde je to především v hledání úsporného, jednoznačného a tvarově vyzrálého řešení“. (Rudé právo 1985).

 

Objekt Zrození hvězdy, vysoký i široký shodně 3,40 m a hluboký 0,75 m, dominoval prostoru, byl koncipován pro pohled ze vzdáleného podhledu a tomu odpovídá perspektivní zkratka při jeho původním umístění na nákupním středisku v popředí prvního segmentu. Autorem architektonického řešení je Šebestián Zelina, spoluautor první etapy Jižních Svahů, na níž spolupracoval s urbanistou Jiřím Gřegorčíkem. 

 

Socha je dnes v soukromém vlastnictví firmy Cream, která ji přesunula do továrního areálu, doprostřed bazénku u budovy 32. Zde může pozorovatel detailněji pozorovat tvarové řešení jednotlivých paprsků, avšak osazení objektu doprostřed bazénu a nemožnost většího odstupu není pro vnímání díla ideální.