Broučkova
Datace
Stezka
Uličník
Kód
Z13
Adresa
Broučkova, Zlín
MHD
MHD: Bartošova čtvrť, Zdravotnická škola (BUS 33)
Broučkova (BUS 33)
GPS
49.2254131N, 17.6963917E
Literatura
- Michal Plavec, Osobní pilot Tomáše Bati Jindřich Brouček (1893–1932), Radek Slabotínský (ed.) Studie z hospodářských a sociálních dějin 19. a 20. století v českých zemích a na Slovensku , Acta musei technici Brunensis, 2021, s. 86-101
- Jan Dúbravčík, Věřili v křídla. Historie sportovního letectví na Zlínsku v letech 1932 až 1940., Cheb 2020
Extenzivnímu rozšiřování městské zástavby se od padesátých let 20. století nevyhnula ani údolní niva východně od čtvrti Podvesná. Dosud nepojmenovaná ulice podél železniční tratě zakončená smyčkou pro vozidla hromadné dopravy v Bartošově čtvrti nese od listopadu 1995 jméno po tragicky zemřelém pilotu Jindřichu Broučkovi.
Břeclavský rodák sloužil za první světové války jako pilot rakousko-uherské armády, od roku 1923 se stal zaměstnancem nově budovaného leteckého oddělení firmy Baťa. Stál tak u počátků podnikové letecké flotily. I když během svého téměř devítiletého působení ve Zlíně bydlel v opačné části města (v podnikovém domku v ulici Antonínova ve čtvrti Letná), pojmenování ulice jeho jménem právě ve východní části města bylo logickou volbou. V těsném sousedství dnešní Broučkovy ulice, přibližně v místě, kde se dnes rozprostírají ulice Podvesná X. až Podvesná XIV., vzniklo i za Broučkova přispění první podnikové letiště. Na louce nazývané Na Hoškovém vyrostl dřevěný hangár, kam bylo na podzim roku 1924 umístěno první zakoupené letadlo Albatros. Dvoumístný dvouplošník sloužil zejména pro reklamní a propagační lety firmy. Zázemí brzy doplnil ještě jeden hangár s dalším letadlem stejné značky.
Firemní letecký park se postupně rozrůstal o modernější stroje, které při vyšších leteckých rychlostech vyžadovaly delší vzletové a přistávací dráhy. Urbanistické řešení východního okraje Zlína počítalo zase s výstavbou ubytovacích prostor a nemocniční regenerační zóny. Letecký provoz v těchto místech fungoval proto jen do roku 1928, kdy se začalo připravovat nové provizorní letiště v lokalitě bývalého rybníku Bahňák v Otrokovicích a v mezičase se využívalo letiště v Olomouci. Druhá náhradní lokalita zvolená opět v Otrokovicích, tentokráte při ústí řeky Dřevnice do Moravy, se ukázala z dopravního hlediska rovněž jako nevyhovující. Představitelé firmy Baťa se proto rozhodli svůj letecký provoz umístit při třetím pokusu do údolí řeky Moravy. Na začátku roku 1931 nechala firma vybudovat letiště na tehdejším katastru města Napajedel při hranicích s Otrokovicemi na trati dříve nazývané Hlasov.
Odtud navzdory nepříznivým klimatickým podmínkám odstartoval 12. července 1932 v ranních hodinách pilot Jindřich Brouček s jediným pasažérem, Tomášem Baťou, na služební cestu do budované koncernové továrny ve švýcarském Möhlinu. Krátce před šestou hodinou letadlo havarovalo, v troskách stroje pak nalezli mrtvého pilota i továrníka.
MM
Prameny:
-
Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín, fond Bata, a. s., Zlín, sign. II/2, kart. 1027, inv. č. 14, poř. č. 116 – zaměstnanecká karta: Brouček Jindřich.