M. Knesla

Východní okraj města navazující na čtvrť Podvesná (naproti areálu Baťovy nemocnice) se již v 50. letech dostal do pozornosti tehdejších gottwaldovských projektantů. Když započala výstavba obytných panelových domů, měla příslušná lokalita v písemných pramenech pojmenování Bartošova čtvrť. Čtvrť nese jméno etnografa a filologa Františka Bartoše (1837–1906), rodáka z Mladcové, jehož celoživotním předmětem zájmu se stalo studium moravských nářečí, zvyků a lidových písní. Mezi lety 1957 a 1966 zůstávala čtvrť ještě bez detailního členění ulic. Od roku 1966 se pak jedna z ulic jmenuje M. Knesla na paměť Miloše Knesla, československého účastníka občanské války ve Španělsku na straně obránců republiky.

 

Miloš Knesl přicestoval do Španělska v lednu 1937. Zařadili jej do právě formované kulometné roty Jana Žižky z Trocnova v Dimitrovově praporu, který byl součástí XV. mezinárodní brigády. Prapor byl nasazen na jaramské frontě jihovýchodně od Madridu. Špatně vyzbrojené jednotky s nedostatečným vojenským výcvikem byly při ofenzivě frankistických vojsk z velké části rozptýleny a zničeny. Již v únoru 1937 utrpěl Knesl lehké zranění, když zachraňoval těžce zraněného politického komisaře roty Jaroslava „Slávu“ Tichého. Měsíc se léčil v polní nemocnici, načež následovala rekonvalescence v pobřežním městečku Vinaròs.

 

Po uzdravení absolvoval speciální kurz v důstojnické škole Pozo Rubio při základně mezinárodních brigád ve městě Albaceta, po němž byl přiřazen k partyzánským jednotkám působícím v zázemí pučistů. Nejprve operoval v okolí města Talavera v provincii Toledo ve středním Španělsku, v lednu 1938 nasadili Kneslovu jednotku v bojích u Barcelony. V dubnu 1938 získal hodnost poručíka a s jednotkou, jíž velel, byl poslán na jih Španělska. Ve svém operačním úseku severně od města Motril měl ničit silniční a železniční infrastrukturu vedoucí k Madridu.

 

Podle jedné z tradovaných verzí uveřejněné s odstupem desítek let v komunistickém tisku se měl Knesl účastnit záchranné akce v týlu nepřítele, při níž bylo osvobozeno na 400 vězňů, včetně žen a dětí, a sám při ní měl být vážně zraněn a zajat. Tuto verzi, za kterou se skrývá příběh o dobytí pevnosti Fort Carchuna v oblasti Grenady v květnu 1938, vyvrátil jeho přímý spolubojovník Alois Samec. Podle něj Kneslovu jednotku zradil španělský průvodce, nepřítel je obklíčil a zlikvidoval. Miloš Knesl prý při této akci utrpěl vážné zranění, skončil v zajetí pučistů, kteří jej následně veřejně popravili na náměstí v Seville. 

 

Po 2. světové válce byl Miloš Knesl navržen na Československý válečný kříž 1939 in memoriam. Při příležitosti třicátého výročí vzniku interbrigád v roce 1966 mu byla na domě č. p. 795 v Hluboké ulici ve Zlíně odhalena pamětní deska.

 

 

MM