Budova 64 a 65

Dnešní podoba budov 64 a 65 o půdorysu ve tvaru písmene H pochází z roku 1937, kdy byl mezi dva standardizované pětietážové objekty vložen spojovací trakt. Projektová dokumentace je datována do roku 1935, budovy byly postaveny v roce 1936, povolení k užívání stavby získaly všechny tři společně, tedy v roce 1937.

V budově 64, která má na rozdíl od svého protějšku také suterén, našla sídlo strojírna. Jedná se o klasický tovární trojtrakt s kulatými sloupy a středovým přístavkem, v němž bylo umístěné schodiště a zázemí pro zaměstnance. Nosná rámová železobetonová konstrukce je dimenzována pro zatížení 600 kg/m². Na rozdíl od dříve postavených budov, které trpěly narušenou statikou, odborný odhad „trvání budov“ 64 a 65 v roce 1942 odhadoval životnost objektů na dalších čtyřicet let. V průběhu války byl do suterénu umístěn protiletecký kryt o rozměrech 18 × 18 metrů, jehož součástí se stala také ošetřovna vybavená vlastními bateriemi. 

V budově 65 sídlil výzkumný ústav. V jeho čele stál docent Stanislav Landa (1898–1981), který pro Baťovy závody pracoval od roku 1933. V době nástupu měl za sebou několik stáží v zahraničí, zabýval se technologií paliv a topení, jeho úkolem bylo vybudovat výzkumný a pokusný ústav chemický včetně vytvoření týmu odborníků a vybavených laboratoří. V době začínající hospodářské krize zaměstnal Landa ve výzkumném oddělení řadu mladých chemiků a pro podnik zajistil několik úspěšných patentů. 

V dobovém tisku byl nový chemicko-technologický ústav inzerován jako „průkopnické středisko moderní průmyslové chemie“. Tato centrální laboratoř byla vybavena k zajištění veškerého výzkumu a vývoje na poli chemické produkce firmy a mohla zaměstnat až 250 osob. Ústav zahrnoval mechanickou dílnu, patentové oddělení, archiv, knihovnu a gumárenskou laboratoř ve čtvrté etáži. Strojní zařízení mělo sloužit pouze k laboratorním účelům.

O patro nižší kolmá spojovací budova propojuje budovy 64 a 65 v jejich středech, v místě schodišť. V každé etáži bychom tehdy nalezli jeden halový prostor, místnost, která ve 40. letech sloužila jako čítárna se studovnou. V budově se pak nacházely také kanceláře, skladiště anebo výstavní síň dřevěných strojírenských modelů.

Budovy měly stejně řešené okenní otvory, v každém poli to byla dvě čtvercová okna s pilířem uprostřed. Od ostatních továrních staveb se liší zvýšenou světlou výškou parteru, který dosahuje 5,5 metru. Díky spojovacímu traktu vznikly dva vnitrobloky, které sloužily mimo jiné i pro parkování. V pozdějších plánech se oba objekty označovaly také jednotně, číslem 64. 

Komplex prošel nedávno kompletní rekonstrukcí, fasády jsou zateplené a okna vyměněná. V současné době zde sídlí množství firem, v parteru jsou obchodní jednotky a kavárna, jejíž interiér vyplňuje téměř celý halový prostor. 

LŠ