L. Váchy

Jméno brněnského rodáka Ladislava Váchy (21. 3. 1898 – 28. 6. 1943) si Zlín připomíná nejenom pro jeho sportovní výkony, ale zejména pro jeho občanskou statečnost, kterou projevil během nacistické okupace ve Zlíně.

Od útlého mládí se v sokolské organizaci v Brně věnoval atletice, opakovaně závodil na přeborech Československé obce sokolské v soutěžích na bradlech, na kruzích, ve šplhu a ve víceboji. Nově vzniklé Československo reprezentoval hned na třech olympiádách – v roce 1920 v Antverpách, v roce 1924 v Paříži a v roce 1928 v Amsterodamu. Z nich si v kategorii jednotlivců a družstev přivezl celkem pět medailí. Ještě během své sportovní kariéry přesídlil v roce 1926 do Zlína, kde přijal místo ve firmě Baťa. I po skončení s vrcholovým sportem v roce 1930 se dál věnoval organizační práci v sokolském hnutí.

V době nacistické okupace byl pro politickou činnost dvakrát vězněn, a sice od září 1941 do října 1941 a znovu pak od 25. 3. 1943 do 10. 5. 1943. První zatčení souviselo se zajištěním členů rozpuštěného Sokola v rámci prvního stanného práva, k jehož vyhlášení došlo po nástupu Reinharda Heydricha na pozici zastupujícího říšského protektora 27. září 1941. Tato zatýkací akce výrazně poškodila české rezistentní hnutí a zejména již tak nacisty narušenou strukturu odbojové organizace Obrana národa.