Čtyřdomek s omítanou fasádou

Ubytovací strategie zlínského obuvnického podniku se v první polovině 20. let nesly ve značně experimentálním duchu. Firma se intenzivně snažila nalézt co nejvhodnější typ zaměstnaneckého bydlení. Období rychlého hospodářského růstu vyvolávalo zvýšené nároky na obytné zázemí pro masu dělnictva, která zaplavila drobné město s nedostatečnými ubytovacími kapacitami. Bezprostředně po skončení 1. světové války realizovala firma Baťa na území jižně od výrobního okrsku celou sérii iniciativ. Ty měly pracovníkům zajistit lepší životní standard, než nabízely dosavadní provizorní hromadné ubytovny. Kromě řadových domků s mansardovými střechami podél silnice do Malenovic, úřednických jednodomků nedaleko březnické komunikace (Hradčany) či mansardových čtyřdomků na ulici Antonínova a Kotěrova, byly v letech 1924–1925 vystavěny také omítané čtyřdomky s rovnou střechou. Ty doplnily Kotěrovu ulici a nabízely velmi podobný obytný standard jako vedlejší domky mansardové. Čtyřdomky, technicky provedené zlínskou dvojicí stavitelů J. Maňas a K. Blahoňovský, byly majetkem firmy Baťa, která je od roku 1925 poskytovala svým zaměstnancům k užívání.

Podélný podsklepený domek se čtyřmi totožnými, zrcadlově obrácenými byty dostal abstrahovanou kubickou formu bez dominantní, složitě komponované, na čas i finance náročné mansardové střechy. Z hmoty stavby vystupovaly drobné předsazené předsíně na kratších stranách domů, odkud se samostatnými vstupy vcházelo do každého bytu. Světle omítané fasády směřující do ulice členila dvoudílná okna (vždy čtyři na jednu obytnou jednotku) a úzké okénko na toaletě v přízemí. Dřevěná střecha domů nebyla ještě vyloženě plochá jako v případě následujícího typu neomítaného čtyřdomku, ale měla velmi jemný a nenápadný spád do sedlového tvaru. Každý byt byl rozložený do dvou podlaží. Přízemí tvořily obytná kuchyň (5,92 × 4,12 m) a koupelna se splachovací toaletou, v patře přístupném pomocí schodiště vedeného podél kratší strany průčelí se nacházela ložnice (7,4 × 4,12 m). Podobné řešení se krátce poté uplatnilo i u prvního sériově stavěného neomítaného čtyřdomku na Letné. Další varianta omítaného čtyřdomku (typ B) vyrostla ve stejném období na ulici Podlesí. Od typu A na Kotěrově ulici se lišila širší vstupní předsíní přes dvě podlaží, menším počtem trojdílných oken či větší koupelnou, která byla vybavena vanou.

Ze souboru deseti omítaných čtyřdomků na Kotěrově je i v současnosti dobře dochovaných devět, desátý byl zbořen, když ho poničilo bombardování Zlína v roce 1944, podobně jako několik vedlejších mansardových domků. Jednotlivé objekty prošly řadou dodatečných zásahů (nové omítky, zateplení, výměna architektonických detailů typu okna a dveře). U některých čtyřdomků je viditelné původní oválné okénko v předsíni. Nejčastější úpravou domů jsou novodobé přístavby verandového typu, které mají rozšířit obytnou plochu prostorově skromných obydlí. I přesto je možné na několika z nich dobře rozpoznat původní objem a celkovou dispozici, která dokládá ranou fázi vývoje firemního bydlení ve Zlíně.

 

 

KE