en

Dům s mansardovou střechou

Datace 1922–1923
Architekt/ka Jan Kotěra
Kód Z2
Adresa Kotěrova 858, Zlín
MHD MHD: Poliklinika (TROL 1, 2, 3, 6, 10, 11, 12, BUS 35, 38, 53, 70) Sportovní hala (TROL 2, 7, 11, 12, 13, 14, BUS 31, 36, 90)
GPS 49.2208664N, 17.6563953E

Čtyřdomek s mansardovou střechou na ulici Kotěrova ve čtvrti Letná ukazuje, jakým způsobem se vyvíjely aktivity firmy Baťa v oblasti ubytování zaměstnanců v období těsně po skončení 1. světové války. Podnik v průběhu válečných let získal důležité zakázky, díky nimž se mu podařilo intenzivně rozšířit výrobu obuvi, a tím pádem i zvýšit počet pracovníků v roce 1918 na 4000. S poválečnou krizí a změnou odbytišť sice nastal dočasný útlum produkce a počet zaměstnanců se snížil na 1802 v roce 1923, ale bytové zázemí Zlína bylo přesto nedostatečné. Společnost se proto pokusila vyřešit bytovou nouzi ve městě výstavbou série dělnických domků.

Již v roce 1915 oslovil Tomáš Baťa pražského architekta, profesora AVU a UMPRUM Jana Kotěru, jenž mu krátce předtím vypracoval projekt rodinné vily, aby připravil návrh obytné zóny pro zaměstnance podniku. Kotěra se typologií dělnického bydlení dlouhodobě zabýval a u kolonií pro zaměstnance státních drah v Lounech, Záběhlicích u Prahy či Králově Dvoře kladl důraz na vyvážený vztah k okolnímu prostředí a terénu, potřeby a každodenní zvyklosti průmyslových pracovníků i cenu půdy. Jeden z nejvýznamnějších představitelů československé moderny proto pojednal dělnický okrsek pro firmu Baťa v regulačním plánu z roku 1918 jako velkorysou zahradní čtvrť se samostatnými rodinnými domky inspirovanou hnutím anglických zahradních měst i prací Ebenezera Howarda. Návrh Jana Kotěry definoval charakter podnikového bydlení v následujících desetiletích. Kotěrův student architekt František Lýdie Gahura, který se stal hlavním urbanistou meziválečného baťovského Zlína, na jeho pojetí v první polovině 20. let úzce navázal.

Soubor pěti rodinných domů o čtyřech obytných jednotkách z let 19221923 byl situovaný v docházkové vzdálenosti od továrního areálu, nedaleko dnes nedochovaných řadových domků s mansardovou střechou podél malenovické silnice. Na rozdíl od hromadných provizorních ubytoven měl průmyslovým pracovníkům nabídnout komfort života v rodinném domě se zázemím zahrady. Jednoduchá obdélná hmota stavby o rozměrech 17 × 8 m byla prolomena několika drobnými okny a vstupem po kratší straně objektu. Domky měly představovat typologii finančně nenáročného bydlení, a jejich architektonický dekor je proto omezený pouze na kamenný sokl a výraznou mansardově formovanou taškovou střechu konstruovanou pomocí dřevěných fošen a trámů, která zasahuje do fasády celého horního podlaží. I tyhle detaily však během následujících let firma opustila a přiklonila se k ještě úspornějšímu řešení neomítaných cihelných domků s plochou střechou. U prvních firemních čtyřdomků se setkáváme ještě s hospodářským charakterem zahrad, kde najdeme kurník i chlévy. Ten měl vyhovovat v té době převážně venkovskému obyvatelstvu, ale brzy se od něj upustilo a zahrady se ve Zlíně postupně proměnily v striktně pobytové a odpočinkové místo. Oproti svým omítaným i neomítaným nástupcům s rovnou střechou byl čtyřdomek s mansardovou střechou odlišně půdorysně členěný. Každá ze čtyř totožných obytných jednotek se skládala z ložnice, kuchyně a koupelny s tekoucí vodou. Odlišné bylo rozložení do pater, každá jednotka se rozkládala na jednom podlaží, přičemž vchod byl společný pro dva byty a podobně jako vnitřní schodiště do patra umístěný do rohu domu.

Z původní skupiny čtyřdomků tohoto typu podél dnešní Kotěrovy ulice dodnes zůstal pouze jediný. Zbylé byly poničeny bombardováním během 2. světové války nebo zbourány během výstavby okolních veřejných objektů v druhé polovině 20. století. Jakkoliv domek nese celou řadu novodobých úprav, jako je výměna dřevěných oken za plastová, dodatečné vstupy s konzolovými stříškami, plechová střecha, pořád je v jeho struktuře velmi dobře patrná původní architektonická forma. Reprezentuje tak cenný příklad raných ubytovacích strategií průmyslového podniku Baťa ve Zlíně.

KE