Zlaté jablko

Obchodní komplex v historickém jádru města je největším novodobým zásahem do zástavby náměstí Míru, které se v průběhu druhé poloviny 20. století téměř nevyvíjelo. Rozměrný třípatrový objekt situovaný na východní frontě náměstí spojil dlouho nevyužívané prostory a zchátralé stavby. Rozlehlá parcela čítala dvě nároží a čtyři proluky. Název komplexu Zlaté jablko odkazuje na starozlínskou pověst, podle níž se tak město jmenovalo na znamení svého blahobytu. Nový objekt obchodního centra musel dodržet podmínku zadanou městem, a to zachování původní fasády bývalé Občanské záložny, kterou v roce 1896 navrhl Dominik Fey. Toto novorenesanční průčelí se tak stalo součástí architektonického návrhu z roku 2007. Autorem  projektu je architekt Svatopluk Sládeček ze studia NEW WORK.

Současná podoba náměstí Míru s barokními sochami svatého Donáta a Floriána v mnohém odkazuje ke starému, předbaťovskému, Zlínu, kde se na historických parcelách objevovaly nepříliš vysoké dvou- až třípodlažní stavby. Na místě dnešního obchodního komplexu stály na začátku minulého století právě takové rodinné domy. V meziválečném období realizovali na tehdejším Masarykově náměstí své projekty architekti nezávislí na firmě Baťa.

Jedním z nejvýraznějších autorů působících mimo zavedené Stavební oddělení firmy Baťa byl Miroslav Lorenc, který navrhl ve Zlíně několik desítek staveb pro bohaté měšťany a podnikatele. Na ulicích Rašínova a Dlouhá se nachází hned několik Lorencových realizací, které ve 30. letech proměnily vstup na náměstí. Pro Lorencovy stavby je typický (ve Zlíně jinak téměř nevyužívaný) keramický obklad a prosklené výlohy v přízemí. Jedná se například o dům pekaře Mizery nebo dům A. Minaříka (pozdější Avion) sousedící s nárožním domem Eduarda Pelčáka. Lorenc, stejně jako později Sládeček, zde vytvoření větší užitné plochy v patře řeší vykonzolováním horních podlaží.

V případě Zlatého jablka se jedná o vystupující sály multikina, objemově přiznané v exteriéru stavby, u Lorence zase o obytnou část domu oddělenou od obchodní pasáže. Na objektu obchodního komplexu je rovněž použit kachličkový keramický obklad střídaný velkými transparentními výlohami, díky nimž je vidět pohyb uvnitř domu. Svatopluk Sládeček je jako zlínský rodák znalý zdejší architektury a historie a své znalosti v návrhu citlivě využívá.

Exteriér obchodního centra tvoří tři rozdílné fasády s jasně oddělenými objemy. Toto jednoduché členění je podpořeno využitím tmavé a světlé skleněné mozaiky pro jednotlivé hmoty domu. Komplex Zlaté jablko neční nad ostatní, spíš doplňuje východní frontu náměstí Míru, do níž je zahrnuto neorenesanční průčelí Občanské záložny. Na světlou fasádu Záložny navazuje kompozice kubických hmot sestavená tak, aby měřítkem reagovala na okolní zástavbu.

Objem fasády kompozičně vypovídá o autorském rukopisu Svatopluka Sládečka. Jednotlivé souvislé plochy doplnují okenní otvory, díky nimž fasáda dostává svébytný autorský výraz, který můžeme zařadit do tzv. figurkativní architektury. Obdélníková políčka umožňující průhledy nebo narušující velkou plochu stěn jsou výtvarným motivem provázejícím celé obchodní centrum. Do spojené nárožní parcely na ulici Rašínova je začleněn dům Bernarda Weinsteina z roku 1935. Přestože je obestavěn komplexem budov, dominuje fasádě z ulice Rašínova. Prostorově největší část domu tvoří průčelí na ulici Dlouhá, kde je čitelný motiv polí filmového pásu odkazující na kinosály v horních patrech i na zlínskou filmovou historii.

Interiér obchodního domu tvoří pasáž organického půdorysu, do které se lze dostat šesti vstupy. Pasáž je prosvětlená denním světlem prostřednictvím prosklené střechy se slunolamem. Motiv obdélníkových průřezů je zopakován na zábradlích ve vyšších podlažích. Obchodní centrum je propojeno s domy přilehlé ulice. Z druhého podlaží lze vstoupit proskleným tunelem do domu Elkomy na ulici Rašínova. Z prvního podzemního podlaží je možné projít do podchodu vedoucího do parkovacího domu situovaného přes ulici.

Vedle Svatopluka Sládečka na komplexu spolupracoval také architekt Ivan Bergman, který navrhl část obchodního domu vedle bývalé Záložny. Autorem proskleného spojovacího můstku nad Rašínovou ulicí je zlínský architekt Pavel Mudřík.