Prodejní centrum ABS / Tržnice a herny s barem ABS Zlín

Na místě bývalé ambulance a pozdějšího Čedoku byla mezi lety 1993 a 1995 postavena tržnice s hernami a barem ABS. Tvarově výrazná stavba stojící na okraji továrního areálu, mezi třídou Tomáše Bati a bývalým Domem kultury, patří k budovám reprezentujícím snad nejpřesněji dobu svého vzniku, tedy počátek 90. let. 

Objektu dominuje množství menších obchodních jednotek – kiosků, které dokládají potřebu nabídnout po revoluci začínajícím soukromým podnikatelům obchodní prostor. Oproti provizorním buňkám, které zaplnily historické centrum, nabízel nový objekt stylovější a komfortnější zázemí. Stejně jako 26 buněk na náměstí Míru měla však být i tržnice dočasnou stavbou. 

Autorem návrhu je architekt Jiří Gebrian (1946), absolvent brněnské VUT, který mezi lety 1986–1993 zastával funkci hlavního architekta gottwaldovského/zlínského okresu a měl i vlastní kancelář AJG Zlín.

Organicky formovaná budova tržnice se skládá ze dvou vzájemně propojených objektů, z nichž jeden má obdélníkový tvar, tři podlaží a částečně stojí na základech staré budovy Čedoku. Druhý objekt má oválný půdorys a v dokumentaci bývá nazýván rondel. Oba propojují podélné střešní nadsvětlíky, které mají podle průvodní zprávy vyjadřovat „typický fenomén zlínského průmyslového prostředí“. Prosklené stříšky se opakují i na jiných částech dynamicky řešené fasády. Rondel má kromě tří schodišť také přístupovou rampu. Ve střední části je společný prostor, ze kterého se vstupuje do prodejen orientovaných dovnitř objektu. Východní část rondelu uvozuje mohutný altán s pyramidální konstrukcí stojící na kulatých sloupech, ty se objevují také na severní straně, kde předstupují do třídy Tomáše Bati a nesou zastřešení u dalšího vstupu. Fasádu obloženou cihelným páskem doplňovalo barevné řešení rámů oken, dveří, výkladů i zábradlí a konstrukce světlíků v jasně zářivé červené.

V prvním z objektů byla v přízemí umístěna herna pro osoby starší 18 let společně s barem, herna pro osoby mladší 18 let, kancelář, toalety s umývárnami, skladové prostory a dva kiosky. Zbytek prostoru byl rozdělen na kiosky o ploše 8–12 m2. Do malých prodejen je rozčleněn také dvoupodlažní rondel, prodejny v patře zůstaly nevytápěné. Dva oblouky utvářející rondel disponují malým atriem uprostřed objektu, zde je osazeno také malé šestiúhelníkové pítko. Celkem se v komplexu nachází 44 kiosků.

Z roku 1993 pochází také projekt další budovy, která stojí několik metrů východně od komplexu ABS. Jejím autorem je opět Jiří Gebrian. Sídlo zde našla TAXI služba, pobočka banky a také další dvě prodejny.

Slepé fasády tržnice byly už v návrhu využity na umístění velkoformátových billboardů o rozměrech 276x610 cm. Postupně však kromě vymezených ploch obklopil tržnici vizuální smog, pod nímž mizí nejen celá stavba, ale také původní prvky, jako je například neonová reklama ABS nebo původní informační grafika, která se v některých částech dosud objevuje. 

Jako sídlo menších prodejen funguje tržnice i dnes, nevyužito zůstává první patro rondelu. Objekt i jeho okolí však nejsou příliš udržovány. Pro provozovatele místo již nesplňuje současné prostorové standardy. Komplex ABS zůstává odrazem potřeb 90. let a zároveň snahy vymezit se vůči okolí tvarově odlišnou zástavbou.

 

 

LŠ