en

Třída Tomáše Bati

Datace
Stezka Uličník
Kód Z13
Adresa třída Tomáše Bati, Zlín
MHD MHD: Cihelna (TROL 1, 2, 6, 10; BUS 53, 70) Šrámkova (TROL 1, 2, 6, 10; BUS 53, 70) Louky, průmysl. zóna (TROL 1, 2, 6, 10; BUS 53, 70) Louky, křiž. (TROL 1, 2, 3, 6, 10; BUS 70) Louky, Růžová (TROL 1, 2, 3, 6, 10) Podhoří sídliště (TROL 1, 2, 3, 6, 10; BUS 53, 70) Prštné (TROL 1, 2, 3, 6, 10; BUS 53, 70) Zahradnická (TROL 1, 2, 3, 6, 10; BUS 70) Poliklinika (TROL 1, 2, 3, 6, 10, 11; BUS 35, 36, 38, 53, 70)) Náměstí Práce (TROL 1, 2, 3, 4, 6, 10, 11, 12, 13, 14; BUS 32, 35, 36, 38, 53, 70, 90) Náměstí Míru (TROL 1, 2, 3, 4, 5, 8, 9, 11, 12, 13; BUS 31, 32, 33, 35, 36, 53, 70, 90) Divadlo (BUS 31, 70) Bří. Jaroňků (BUS 31, 70) Morýsovy domy (BUS 31, 70) Věžové domy (BUS 31, 70)
GPS 49.2213872N, 17.6511906E

Třída Tomáše Bati je dopravně nejvytíženější komunikací města. Prochází jím v západovýchodním směru, a symbolicky tak upomíná na novou orientaci města k západu, směrem k řece Moravě, dopravním tepnám, které podél ní procházejí, a nově založenému prvnímu zlínskému satelitnímu městu, Baťovu, které město získalo díky Tomáši Baťovi (1876–1932). Jméno iniciátora rozvoje moderního Zlína a tragicky zemřelého „šéfa“ nese od roku 1934. Při pohledu od východu potvrzuje právě dvojice komínů rýsující se v průhledu třídou Tomáše Bati image Zlína – průmyslového města, kterým ve 20. století byl. Procházka touto ulicí je cestou stavební historií města. Zde se však soustředíme na její roli v organismu města.
Logicky se jevící linka této dnes rušné ulice a klíčové dopravní tepny se vyvíjela postupně a její jednotlivé úseky nesly v uplynulých desetiletích různé názvy. Dnes je jako třída T. Bati označován úsek od malenovické cihelny po křižovatku s ulicí Díly VI a Podvesná XVII (vedoucí k budově ředitelství Dopravní společnosti Zlín-Otrokovice a nemocnici Tomáše Bati).
Jméno Tomáše Bati ulice nesla nejprve v letech 1934–1945 a vráceno jí pak bylo roku 1990. V mezidobí se jmenovala Stalinova (1945–1962) a posléze Revoluční (1962–1990); západní úsek Benešova (1945–1951) a Úderníků (1951–1990).
Do podoby symbolu výkladní skříně moderního „baťovského Zlína“ dorůstala tato ulice postupně. Ve východní části města vznikala ve 30. letech 20. století čtvrť „Zadní Díly“ a tento úsek třídy Tomáše Bati se nazýval Vizovická ulice (1931–1934). Šlo o novou ulici vytyčenou v zahradách a polích, která se formovala jako paralelní k severněji položené Kvítkovské, na niž navazovala tradiční cesta dále na východ do Vizovic.
Starší zástavbu protnula široká třída ulicí Otrubnou (Potrubnou, podle dřevěného potrubí, jímž byla vedena z Kudlovského potoka voda do zámku a pivovaru /1887–1925/, zmiňovanou již roku 1558, v letech 1925–1934 zvanou Komenského). Domky maloměstského charakteru byly v letech 1932–1947 až na jedinou výjimku strženy, a třída Tomáše Bati tak prochází jižní stranou náměstí Míru.
V prostoru dnešního parku Komenského vedla ulice podél zámecké zahrady a v letech 1887–1934 se nazývala Zahradní. Silnice spojující Zlín s Malenovicemi, dále Otrokovicemi a pro Zlín důležitým správním střediskem v Napajedlích měnila během 19. a zejména ve 20. století svoji trajektorii. V dnešní trase se ustálila až poté, co získalo aktuální podobu náměstí Práce, resp. Gahurova ulice.
Kvůli rozrůstajícímu se areálu Baťových závodů se ve 20. a 30. letech celkem třikrát překládala směrem k jihu. Nepravidelný prostor náměstí Práce byl utvářen bezprostředně nejenom rozšiřujícím se areálem továrny, jehož růst diktovaly zejména pragmatické potřeby Baťova koncernu, ale například také železniční vlečkou do cihelny ležící v prostoru dnešního plaveckého bazénu (do roku 1932). Symbolem Zlína se v závěru 30. let stal „mrakodrap“ (tovární budova č. 21), pro tisíce lidí jím ale mohla být také vrátnice, kterou každodenně coby zaměstnanci továrny procházely (ODKAZ NA HESLO ZAM https://zam.zlin.eu/objekt/152-vchod-do-tovarny).
Podchod pod nově vyzdviženou třídou Tomáše Bati (1978) byl otevřen 2. května 1979; rekonstrukcí prošel v roce 2014. Osídlení vznikající v závěru první světové války jižně od továrního areálu dostalo pak označení Včelín (1919). Navazující úsek ulice, od něhož dále k jihu se na svazích Tlusté hory ve 20. letech začala rozrůstat rezidenční čtvrť typických baťovských domků zvaná Letná, byl v letech 1919–1924 označován jako Stará Letná a posléze jako Malenovská ulice (1925–1934).
 
 
ECH