en

Ulice Jana Antonína Bati

Datace
Stezka Uličník
Kód Z13
Adresa Jana Antonína Bati, Zlín
MHD MHD: J. A. Bati (BUS 38) Náměstí Práce (TROL 2, 3, 4, 5, 6, 10, 11, 12, 13, 14)
GPS 49.2231317N, 17.6574381E

Ulice Jana Antonína Bati symbolizuje nejmladší etapu v urbanistickém vývoji Zlína. Prochází paralelně se třídou Tomáše Bati někdejším areálem továrny od bývalé vrátnice až k objektům, které v rámci posledního číslování budov v areálu nesly označení devadesát jedna (tedy ve frontě nejblíže třídě Tomáše Bati) a devadesát dva (ve druhé řadě).
Téměř všechny tyto objekty vznikly ve 20. a 30. letech 20. století, výjimku představují budovy č. 52 a 62 v místě, které areál zasáhlo bombardování za druhé světové války, a západní část budovy č. 81. Ty byly postaveny ve 40., resp. v první polovině 60. let (č. 52). Radikální přestavbou prošla v 80. letech budova č. 32.
Ulice získala pojmenování v roce 2004 a v dnešní podobě je, zejména ve své první části, příkladem kvalitní revitalizace rozsáhlého průmyslového areálu a jeho úspěšného propojení s centrem města. Díky tomu, že se zde soustředí významné veřejné budovy nadregionálního významu, obchody, restaurace a pestrá škála služeb, přicházejí sem denně lidé z celého města i Zlínského kraje.
Po dynamickém vývoji ve 20. století nastal v jeho samém závěru ve Zlíně útlum zapříčiněný, a zároveň symbolizovaný, ukončením výroby v továrním areálu Svit, někdejších Baťových závodech. Po roce 1995 tak Zlín čelil problému, jak tento rozsáhlý brownfield zapojit do městského organismu a jak mu dodat důstojnou a funkční náplň. Otevřela se tovární vrátnice, v plánu je revitalizace oblasti vlakového a autobusového nádraží.
V jeho sousedství našel ve dvou někdejších továrních budovách, symbolicky označovaných podle baťovského číslování jako „čtrnáctka a patnáctka“ a propojených skrze velkorysou piazzettu, sídlo 14|15 Baťův institut sdružující paměťové instituce (muzeum, knihovnu, galerii). V sousedství vyrostla jedna z budov Univerzity Tomáše Bati (slavnostně otevřena 2014). Na samotné ulici Jana Antonína Bati představuje úspěšný příklad revitalizace dnes multifunkční budova č. 32 a zejména symbol továrního areálu, baťovské éry i celého města budova č. 21 neboli zlínský mrakodrap. V budově, odkud z mobilní kanceláře umístěné ve výtahové kabině zamýšlel řídit chod celého baťovského koncernu v závěru 30. let Jan Antonín Baťa, dnes sídlí úřad Zlínského kraje. Mrakodrap je tedy nejen fyzickou ikonou města, ale také symbolem, který v sobě odráží dějiny Zlína ve 20. a 21. století: z budovy určené původně pro vedení soukromého podniku je řízen kraj. Podstatou už není správa soukromého či státního podniku, ale správa veřejná.
 
ECH