en

Tříetážové domy s obchody

Datace 1950–1952
Architekt/ka Miroslav Drofa
Kód Z12
Adresa Erbenova 990-997, Otrokovice
MHD MHD: Otrokovice, aut. nádraží Baťov (TROL 2; BUS 55, 70)
GPS 49.2162194N, 17.5151678E

Centrální náměstí na Baťově bylo již v Základním upravovacím plánu obcí Velkého Zlína od Františka Lýdie Gahury z roku 1934 znázorněno jako volný parkový prostor, po stranách symetricky ohraničený obchodními uličními frontami. Jižní strana náměstí dostala reálné obrysy v 2. polovině 30. let, kdy byl krátce po sobě otevřen obchodní dům a dům s obchody a byty od Vladimíra Karfíka. Horečná stavební aktivita v prudce se rozvíjejícím firemním městě však byla přerušena válečnými roky a protilehlá stavební parcela zůstala volná až do počátku 50. let. Severní stranu náměstí, kterou Gahura v plánu vyhradil pro budovy s živnostmi, obchody a kinem, vyplnil až tehdy bytový dům s obchody vyprojektovaný v roce 1950 Miroslavem Drofou, dokončený o dva roky později. 
Architekt Drofa byl ve službách firmy Baťa činný již od konce 20. let. Pro obuvnický podnik připravil návrhy úctyhodného množství stavebních typů pro obytné účely (dvojdomky s rovnou i šikmou střechou označované jako Drofa I., II., III., čtyřdomky na Podvesné, osmidomky, řadové domky). V poválečném období se zasadil významným způsobem o obnovu bytového fondu ve Zlíně, je autorem Morýsových a věžových domů ve východní části města, které patří celorepublikově k nejkvalitnějším ukázkám architektury dvouletky v období 1947–1948. V otrokovickém obytném bloku navázal na tyto své aktivity. Stejným způsobem reprezentují změnu v bytové politice nynějšího národního podniku Svit. Místo dříve prosazovaného rodinného bydlení v individuálních domcích byly nyní upřednostněny víceetážové domy s moderně vybavenými byty. Ty pomohly vyvážit skluz ve výstavbě během válečných let. Svou architektonickou formou stále navazují na baťovskou firemní estetiku, ve zpracování detailů a práci s materiály i okolním prostředím je znát vliv Drofových cest do Skandinávie.
Výrazně horizontálně pojednaný bytový dům s hladkou cihlovou fasádou  v sobě spojuje obytnou i obchodní funkci. Monumentální délku bloku narušil architekt rozdělením domu na tři části, přičemž ta střední (čtyřpodlažní) slouží pouze  obytným účelům a mírně ustupuje dozadu. K tomuto úseku budovy přiléhají na obou stranách kratší křídla o třech etážích s prodejními plochami v přízemí a byty ve vyšších patrech. Bohatě prosklený obchodní parter s reklamním nápisovým pásem protínají vstupy do jednotlivých prodejen. Od obytných podlaží jej odděluje předstoupená zaoblená římsa, která tvarově navazuje na protilehlé Karfíkovy obchodní domy. Obě koncová křídla lemují na bocích velkorysé lodžie prolomené i do bočních fasád, které rozšiřují obytnou plochu bytů a poskytují zastíněný odpočinkový prostor. Stejný výrazový prvek otevřené lodžie použil Miroslav Drofa také u nájemních domů ve čtvrti Fabiánka na Kudlově z let 1948–1950.
Střední části domu dominovaly řady balkonů s plechovým obložením, které kryly hlavní vstupy do šesti samostatných vchodů. Dvojice balkonů oddělené betonovou příčkou byly vsazeny do drobného zalomení fasády, které se projevilo i v působivých sešikmených rohových oknech. Každý vstup měl své vlastní domovní znamení s reliéfem, podobně jako tříetážové domy od Vladimíra Karfíka na zlínských Obecinách, jejichž otrokovické varianty na severu sousedí právě s Drofovým obytným domem. Vchody doplňuje také promyšlený detail v podobě pevně zabudovaných květináčů na okrasné květiny. Fasády obrácené z náměstí jsou hladké, jednoduché, členěné menšími dvoudílnými okny s větrací klapkou a drobnými balkonky s jemným mřížovím umístěnými v mezipatrech schodišťové části. Architekt využil i dekorativní účinky kladení cihel. Do přízemí obytné části zasadil také garážová stání.
Drofův dům dosud poskytuje komfortní bydlení v centru města s výhledy do parkové zeleně. Prodělal celou řadu novodobých úprav včetně výměny oken a dveří za plastové, náhradu balkonových oplechování, obložení cihelným páskem ve střední obytné části či částečné zasklení lodžií. Přestože dům nespadá pod oficiální památkovou ochranu, je na jeho rekonstrukci znát snaha o zachování jeho autentických kvalit i některých originálních detailů, což je v prostředí menších měst obzvlášť cenný úkaz.

 

 
KE