Zimní lázně (50metrový bazén)
Datace
–1985
Architekt/ka
Jiří Kotásek
Stezka
Gottwaldov I.
Kód
Z10
Adresa
Hradská 888, Zlín
MHD
MHD: Zlín, zimní lázně
GPS
49.2216700N, 17.6697175E
V roce 1950 byly uprostřed města Zlína otevřeny lázně s 25metrovým krytým bazénem. Už o patnáct let později však přestává budova kapacitně dostačovat a vzniká objemová studie na přístavbu nového závodního bazénu o délce 50 metrů. Autorem návrhu z roku 1965 je Josef Holeček z projekční kanceláře Centroprojekt, který se společně s architektem Vladimírem Karfíkem podílel i na vybudování zimních lázní v roce 1950. Podle tohoto plánu měl objekt přímo navazovat na stávající 25metrový bazén a uplatnit výrazně prosklené stěny fasády. Studie se však nerealizovala a k dalšímu plánování výstavby bazénu došlo znovu až v polovině 80. let.
Umístění sportoviště souviselo se snahou o rozšíření sportovního areálu v centru města. Vedle plaveckého bazénu se nachází také atletický stadion, který využívaly sportovní kluby, veřejnost a studenti ze sousední školní čtvrti. Areál byl hlavním sportovištěm nejen pro Gottwaldov, ale také pro přilehlé obce. Proto bylo důležité, aby navazoval na místní i dálkovou dopravu.
Nová sportovní budova byla nakonec postavena až v polovině 80. let podle návrhu Jiřího Kotáska, který byl rovněž architektem Centroprojektu. Kotásek oba objekty propojil úzkou chodbou, a vytvořil tak jeden urbanistický celek. Podobně jako u jiných dobových sportovních staveb je bazén řešen v inženýrsko-technickém pojetí. Kromě architektonické koncepce je pro výraz stavby podstatné stavebně-konstrukční řešení. V případě 50metrového bazénu se jednalo o nestandardní statické řešení ocelové konstrukce zastřešení bazénu, jehož autorem je statik Ladislav Plzák.
Třípodlažní, částečně podsklepená budova má mohutnou předsazenou střechu, která je opatřená tmavě hnědým obkladem. Tento výrazný prvek odděluje zastřešení od dalších pohledových částí na fasádě, kde se na severní fasádě střídá pás oken a obkladů ze světle šedého pohledového betonu s detailem otisku dřevěné desky. Okenní pilíře jsou obložené cihelným páskem stejně jako zídka, kolem které je umístěno venkovní zastřešené monolitické schodiště. Na jižní straně budovy tmavou hmotu střechy doplňuje plně prosklená stěna prosvětlující bazénovou halu. Podobně jako u dispozice zimních lázní od Vladimíra Karfíka i zde dochází k propojení interiéru s přiléhající zelení.
Budova se nachází ve svažitém prostoru, vstup je proto řešen systémem ramp kombinujícím schodiště a bezbariérovou část. Hlavní vchod v druhém podlaží je obklopen velkorysou nástupní plochou, odkud je výhled na sportovní stadion i na nedaleké centrum města s dominantou kolektivního domu. Do druhé etáže byla umístěna ředitelská kancelář, bufet, bazénová hala a sauna. V prvním patře fungoval samotný výcvikový bazén a pánské a dámské šatny, dále technické místnosti (strojovna vzduchotechniky a instalací) a pomocné provozy s šatnami zaměstnanců a skladovacími prostory. Do třetího podlaží je situována místnost plavčíka a první pomoci, telefonní ústředna, strojovna vzduchotechniky, kanceláře a sklady.
Z geologického hlediska byly pozemky k výstavbě značně problematické. Základy stojí v sesuvné oblasti poloskalního podloží s hladinou podzemní vody. Realizaci objektu proto provázelo nákladné a technicky náročné budování základů, v první fázi musely být postaveny opěrné pilotové stěny z vrtaných pilot.
Výjimečné bylo také konstrukční řešení zastřešení 50metrového plaveckého bazénu. Inženýr Ladislav Plzák navrhl nosnou konstrukci střechy, kterou tvoří prostorové trojboké příhradové vazníky s rozponem 35 metrů a konzolami o délce 3 metrů. Bazénovou halu i provozní částí kryjí dvouplášťové střechy, které jsou vzhledem k vysokým teplotám a vlhkosti vnitřního prostředí větrané. Střecha o ploše 2722 m2 má ze spodní strany zavěšen rošt pro uchycení podhledu. Na konstrukci bylo spotřebováno 236 700 kg oceli.
Budova 50metrového bazénu dodnes plní svou původní funkci a je důležitým příkladem sportovní architektury 2. poloviny 20. století. Jako jedna z mála zlínských staveb tohoto období využívá pohledový beton jako výtvarný prvek. Za nevhodné je možné považovat umístění solárních panelů na střeše budovy a také necitlivě provedenou přístavbu pro whirpool z roku 2018.
LŠ